Česko má na to přijmout víc než 1500 uprchlíků, tvrdí neziskové organizace

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí. Téměř polovina běženců je v Turecku, další v ostatních sousedních zemích - v Libanonu, Jordánsku a Iráku. Lidé prchají i ze severu Afriky.

Česká vláda schválila, že republika přijme 1500 uprchlíků - 400 letos, 700 příští rok a 400 v roce 2017. V roce 1992 kvůli válce v bývalé Jugoslávii ČR pojala asi 3500 lidí, z nichž zhruba 2000 v zemi zůstaly i po skončení konfliktu. Koncem 90. let tu útočiště našla asi tisícovka kosovských Albánců, po konci bojů se vrátili většinou domů.

„Nynější počty nejsou hodné toho, na co tato země má. Není to důstojné. V době, kdy na tom republika byla ekonomicky i jinak mnohem hůř, přijala víc lidí,“ řekl šéf Centra pro integraci cizinců Vladislav Günter.

Přečtěte si komentář Lenky Klicperové:

V minulosti se pro cizince v tísni, kteří potřebovali ochranu, otevřela dočasně potřebná zařízení. Podle Güntera není nyní ochota je znovu obnovit. Kabinet tak prý ustupuje části obyvatel, kteří vystupují proti příchodu cizinců. Původ až hysterických reakcí kolem migrantské vlny vidí Günter mimo jiné v tom, že si „Češi odvykli přijímat uprchlíky“.

Také podle Jana Schrotha z Mezinárodní organizace pro migraci by Česko kapacity přijmout utečence mělo, „kdyby se chtělo“. Dodal, že ČR je nyní tranzitní zemí, uprchlíci do ní nemíří. „Bohužel zatímco v minulosti se uprchlictví nespojovalo s bezpečnostními problémy, tak situaci změnil fenomén islámského terorismu, i když spojitost není doložena,“ uvedl Schroth. Podotkl, že je nyní vlastně štěstí, že se nekonají v brzké době žádné volby, téma by prý jistě někteří politici populisticky využili.

Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martina Rozumka je ve světě asi 55 milionů lidí, kteří uprchli z domovů. Z nich v EU loni požádalo o azyl 626 tisíc lidí. „V unii však existují státy - a je jich de facto polovina včetně ČR - které hlásí naopak rekordně nízké počty žádostí o azyl.

V ČR jich bylo v roce 2014 podáno pouze 1156,“ uvedl Rozumek. Německo podle něj evidovalo loni 203 tisíc žádostí, Švédsko 81 tisíc a Maďarsko 43 tisíc. Podle Rozumka se tak „zaplaveni uprchlíky“ mohou v EU oprávněně cítit jen Italové, Němci, Švédi, Maďaři, Řekové a Francouzi.

Strach z migrace se prý opakuje

„Kdyby přišlo prvních 20 tisíc utečenců z Itálie nebo Maďarska do Česka, hlasitě bychom se dovolávali 'spravedlivé' distribuce běženců mezi země EU,“ podotkl k odmítaným kvótám na rozdělení běženců šéf OPU. Podle něj by tragédiím, kdy uprchlíci umírají na cestě ve Středozemním moři, pomohla předcházet humanitární víza, přesídlovací programy, zdravotní evakuace, slučování rodin, ale i studijní či pracovní víza.

Existovat by měla jednotná azylová procedura, úspěšní žadatelé by se rozdělili do různých států podle jejich vazeb na členy rodiny. Země, kde by bylo víc azylantů, by dostaly kompenzace, uvedl Rozumek.

Téma migrace se v Evropě po čase vždy znovu vrací. Už před lety se mluvilo o náporu migrantů na „pevnost Evropa“, která je nemá vpustit. Günter nynější obavy v Česku přirovnal k situaci ve Francii, kterou před lety ovládly strach z polských pracovních sil a kampaň proti polským instalatérům.

„Tématu se vždy chytnou nějací 'vlastenci'. Pak se ukáže, že problém nenastal. Jakmile uprchlíci přijdou do Česka, ukáže se, že nenastal konec světa a zánik kultury,“ uvedl. Věří, že si pak společnost na uprchlíky zvykne a vláda přístup přehodnotí.

Radek Palata: Migraci řeší jen prevence jejích příčin

Uprchlíci se Polsku vyhýbají, přesto se jich prý místní bojí