„Jenom v České republice to je 45,9 procenta příjmu, na Slovensku 47 procent a v Litvě 48,5 procenta,“ konstatuje analýza dopadu ekonomické krize na vládní příjmy a výdaje za minulý rok, kterou v pátek zveřejnili evropští statistici.
To ovšem neznamená, že by Česká republika spotřebovávala na svůj provoz výrazně méně než jiné státy. Pokud připočteme naopak vysoké sociální pojištění, je země v součtu těchto dvou položek příjmů nad státy, jako je Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko či Finsko.
Na unikátnost českých daňových příjmů, jež jsou v mezinárodním srovnání považovány za extrémní, upozorňovala už zpráva České bankovní asociace z roku 2009: „Jde o vysoký podíl daně z příjmu právnických osob na celkových daňových příjmech, okrajovou úlohu majetkových daní a rekordně vysoký podíl sociálního pojištění.“
Po menších daňových úpravách, jako je třeba takzvaná povodňová stokoruna, ale nyní politici přicházejí se zásadními změnami. Po přechodných sazbách daně z přidané hodnoty v příštím roce 14 a 20 procent se od roku 2013 DPH sjednotí v jedné sazbě 17,5 procenta.
Za dva roky také stát od těch, kdo se zapojí do důchodové reformy, dostane na sociálním pojištění místo 28 procent o tři procenta odvodů méně. Daňová reforma též zruší superhrubou mzdu, pro většinu pracujících však návrat k 19procentní dani z hrubé mzdy nebude znamenat výraznou změnu.
Kromě důchodové reformy se vše ale ještě může měnit. Naposledy v pátek se premiér Petr Nečas v HN zmínil, zda „nevrátit do hry zvýšení nepřímých daní“, tedy 19procentní sazbu DPH už od příštího roku.
