Česko má výhrady k pozemní operaci proti džihádistům

Státy osmadvacítky mohou podle jeho soudu poskytovat podpůrné letecké údery, dodávat munici, vysílat experty nebo pomáhat s výcvikem, dodal. Výhrady k akci proti džihádistům má i šéf diplomacie za sociální demokracii Lubomír Zaorálek.
Dřívější zásahy Západu podle něj dopadly tragicky a extremisty jen posílily.
„Mluví se o nutnosti pozemní operace proti IS. Měli bychom si tedy připomenout, že ve čtyřech posledních válkách v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii vždy došlo k zahraniční intervenci,“ připomněl Zaorálek.
Také ministr zahraničí je přesvědčen, že před případným zásahem je bezpodmínečně nutná dohoda velmocí a silných regionálních hráčů, jako je Saúdská Arábie a Írán. Tyto země však reprezentují dvě znepřátelené náboženské skupiny sunnitů a šíitů.
Irák dostane další náboje a granáty |
---|
Česko pošle do Iráku deset milionů nábojů do samopalů a pět tisíc ručních granátů. Jde o druhou část daru, který před časem schválil Sobotkův kabinet. Munice bude dnes naložena na letišti v Pardubicích. Přepravu zajistí USA a Velká Británie. První část byla dopravena do Iráku s pomocí kanadských vzdušných sil před rokem. Bylo to osm milionů nábojů do kulometů a pět tisíc střel do pancéřovek RPG7. Hodnota daru činí 41 milionů korun. |
Rozdílné zájmy v oblasti mají také Američané a Rusové, dělí je hlavně pohled na syrského prezidenta Bašára Asada. Špičky české armády, policie a výzvědných služeb se přitom shodly, že bezpečnostní opatření v zemi přijatá po teroristických útocích v Paříži zůstanou na stejném stupni.
Týkají se například ostrahy důležitých úřadů či letišť. Po dohodě se Slovenskem bude pouze rozšířen monitoring česko-slovenské hranice.
Na pietním shromáždění k uctění památky studentů, kteří se v roce 1939 stali obětí nacistů, premiér Sobotka prohlásil, že s migrační vlnou přichází do Evropy stín války. „Na strachu našich občanů parazitují populisté a všichni, kdo politicky žijí ze šíření nesnášenlivosti a nenávisti,“ zdůraznil. Řešením uprchlické krize je podle něho větší rozhodnost evropských lídrů a obnovení vnějších hranic Evropské unie.