Viditelné makroekonomické dopady na celkovou produkci, zaměstnanost, či blahobyt by nastaly jen v případě, že se díky snížení cel a odstranění netarifních a administrativních překážek výrazně zvýší český export do USA. „Neznamená to ale, že bychom neměli o uzavření dohody usilovat. Studie ukázala, že čím ambicioznější dohoda bude, tím větší bude dopad na Česko. Klíčové bude, jak se nově vzniklých příležitostí chopí české firmy,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Nová čísla vyvracejí obavy odborářů, že kvůli TTIP v Česku budou lidé přicházet o práci. Naopak poptávka po kvalifikované i méně kvalifikované pracovní síle by měla růst.
Díky snadnějšímu přístupu amerických firem na evropských trh, mohou české firmy čelit v některých evropských zemích větší konkurenci. „Ale větší nahrazení českého dovozu do těchto zemí americkým zboží se nedá čekat. Vývoz z USA a z ČR do zbytku Evropské unie se příliš nepřekrývá,“ tvrdí jeden z autorů studie Vilém Semerák.
Firmám i domácnostem by pomohl levnější dovoz amerického zboží, komponent a technologií. Podniky by mohly těžit také z nižších nákladů nejen kvůli cenově výhodnějšímu dovozu, ale také kvůli menší administrativě spojené s vývozem do USA. „Dopady na jednotlivé sektory jsou však zatím jen ilustrativní. Hodnotit je bude možné, až bude text dohody hotový,“ upozorňuje další z autorů studie Alice Rezková.
Studie potvrdila oprávněnost české pozice k vyjednávání, které tento týden pokračuje 13. kolem, dodává Bärtl. Česko vidí největší přínos dohody pro strojírenský, automobilový, farmaceutický, chemický a potravinářský průmysl a zemědělství. Právě vývoz potravin a zemědělských výrobků je zatím z Česka minimální.
Do českých karet hraje také skutečnost, že má díky složení průmyslu podobné zájmy jako sousední Německo. „Pokud se dohoda vyjedná tak, že bude přínosná pro Německo, není důvod čekat, že nebude výhodná i pro Česko,“ uvádí Semerák. Přes německé exportéry je přitom na americký trh navázaná řada českých subdodavatelů.
