Hlavní změnou novely zákona o občanství je věková hranice pro snadné získávání občanství. Zatímco ministerstvo vnitra počítá s tím, že ten, kdo žije v Česku od mala natrvalo, bude mít při dovršení plnoletosti šanci přihlásit se k českému občanství jen ve lhůtě do 21 let, parlamentní návrh chce věkový limit zcela zrušit. „Nově bude mít žadatel po splnění podmínek rok na rozhodnutí, zda se k občanství přihlásí,“ řekl zpravodaj zákona Jeroným Tejc. Své původní si přitom bude moci ponechat.
Usnadní se tím život zejména druhé generaci migrantů, kteří do původního věkového limitu nespadají, a o jejich občanství tak nadále musí rozhodovat úředník ve zdlouhavém řízení. „Mám sice trvalý pobyt, to ale není žádná jistota. Přestože tu žiji od první třídy, musím nadále prokazovat, že jsem finančně soběstačná a integrována do české společnosti,“ řekla serveru E15.cz Ngo Thi Quynh Nga, studentka bohemistiky na Karlově univerzitě. Právě Vietnamců žijících u nás se novela zákona dotýká nejvíce. Z 60 tisíc cizinců vietnamské národnosti je čtvrtina mladší 25 let.
Kromě snadnějšího občanství pro naturalizované cizince chtějí někteří poslanci do zákona dostat i možnost udělit občanství jako odměnu za ekonomický přínos Česku. Například předseda Věcí veřejných Vít Bárta chce zohlednit výši zaplacených daní nebo počet zaměstnanců žadatele.
Věková struktura cizinců v ČR
Pramen: ČSÚ
Podle tabulek Eurostatu patří Česko v otázce udílení občanství mezi nejrestriktivnější země Evropy. Předloni u nás získalo české občanství 1936 lidí. V přepočtu na tisíc migrantů trvale usazených v zemi je to vůbec nejméně v celé EU.
