Roční průměrná mzda v ČR v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Ve výši průměrné mzdy je tak ČR na 19. místě mezi evropskými zeměmi. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Informovali o tom zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Úroveň mezd je v Česku podle statistiků nižší, než odpovídá její hospodářské výkonnosti. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
"Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Kupní síla průměrné mzdy v ČR je přitom na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly byl přitom v ČR v roce 2014 na 86 procentech průměru EU. "Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech," uvedl Holý. Podobně jako ČR je na tom podle něj Litva. "Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy," dodal.
Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. ČR je přitom na tom podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. "ČR tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách," uvedl Holý.
Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech EU. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.
Dat sběr v EU prováděl Eurostat na základě sociálního nařízení EU. Úřad získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat Eurostat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.
