Centrální banka by změnou sazeb mohla zakročit proti rychlému růstu cen už příští měsíc, předpokládají odborníci.
Růst životních nákladů nabírá na tempu. V Česku se loni zdražovalo nejvíce za posledních pět let, spotřebitelská inflace činila průměrně 2,5 procenta. Razantnější cenový skok přitom Češi zažili v posledním desetiletí jen dvakrát.
Podle statistických úřadů zemí EU má navíc Česko našlápnuto k tomu, aby se za loňský rok stalo zemí s třetím nejrychlejším růstem cen z osmadvacítky. Bolestivěji se zdražovalo jen v Estonsku a ve Velké Británii. Ceny v Česku letos podle ekonomů porostou obdobně jako loni.
Nejvíce lidé pocítili zdražování v supermarketech, restauracích a hotelích, kde ceny stoupaly zhruba dvakrát rychleji než ve zbytku ekonomiky. Důvodem byl rychlý růst základních potravin včetně másla či vajec stejně jako zavedení EET v pohostinství. Rozpočty domácností trápil i o něco méně strmý růst nájemného či vzhledem k vyšším cenám ropy dražší benzin a nafta.
„Výrobní kapacity v ekonomice jsou využity naplno a spotřební poptávka svižně roste. Dohromady to vede k růstu cenových tlaků, neboť výrobci a prodejci jsou schopni přenášet vyšší náklady do finálních cen výrobků a služeb,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Připomíná, že ekonomika, která ve třetím čtvrtletí vzrostla o očekávaných pět procent, jede na plný plyn.
Růst cen byl zároveň prakticky po celý loňský rok podstatně silnější než dvouprocentní hodnota inflačního cíle stanoveného ČNB. Ta proti neobvykle silnému zdražování patrně zakročí už v příštím měsíci.
„ČNB přikročí na únorovém měnově politickém zasedání ke zvýšení úrokových sazeb. Některé segmenty ekonomiky totiž vykazují jasné známky přehřívání, zejména trh nemovitostní a trh práce,“ soudí hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Přesto však ceny dále porostou.
„Inflace by se letos měla dál držet v pásmu mezi dvěma a 2,5 procenta,“ soudí hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rizikem je podle něho hlavně cena ropy hnaná výše geopolitickými riziky. V nejhorším případě by podle něho mohl nastat krizový scénář spojený s cenovým boomem paliv.
„Pokud by cena ropy setrvala kolem současné úrovně zhruba sedmdesáti dolarů za barel, znamenalo by to v následujících čtvrtletích postupně až dvouciferný růst cen pohonných hmot,“ dodává Seidler.
