Česko se v žebříčku kvality života umístilo nad Itálií, úrovní netolerance však patří k Botswaně

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Anna Vackova

Index společenského rozvoje 2017:
2
Fotogalerie

Ze 128 porovnávaných zemí se v indexu kvality života umístilo Česko na 22. místě. Mezinárodní Index společenského rozvoje sestavují nezisková společnost Social Progress Imperative a poradenská firma Deloitte z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí. Nejlépe si vede Dánsko a nejhůře Středoafrická republika.

Česká republika si v indexu oproti loňsku mírně pohoršila skóre (z 84,38 na 84,22 ze 100), což jí stejně jako loni zajistilo 22. pozici. Nejlépe je na tom Česko se základními lidskými potřebami, konkrétně s výživou a základní lékařskou péčí, úrovní pitné vody a hygieny, přístřeším a osobní bezpečností.

Naopak úroveň tolerance a začleňování v Česku klesá a řadí jej mezi země, jako je například Botswana. Vysoké hodnocení má ČR zase v dostupnosti základního vzdělání.

„Česko se již několik let drží na vysoké pozici. Ukazuje se, že ekonomický i společenský rozvoj jsou dva důležité faktory, které se vzájemně podporují. Ekonomický růst však není vždy zárukou rozvoje společnosti. Například USA je z hlediska HDP na hlavu nejbohatší zemí G7, přesto v polovině sledovaných kategorií za srovnatelnými zeměmi výrazně zaostává, mimo jiné v oblasti vzdělávání, zdraví a osobního bezpečí,“ komentuje výsledky indexu Josef Kotrba, prezident Deloitte v Česku.

Index společenského rozvoje každoročně hodnotí země v 50 různých kategoriích. Letos je do žebříčku začleněno 128 zemí. Česká republika je ve skupině 24 zemí s vysokou úrovní společenského rozvoje, do níž patří například i USA, Japonsko nebo Francie.

Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, naopak Česko je v žebříčku na vyšších pozicích než Itálie, Kypr, Slovensko nebo Řecko. První tři příčky tradičně ovládly skandinávské země – letos Dánsko, Finsko a Island. Na konci je Čad, Afghánistán a Středoafrická republika.

Letošní výsledky ukázaly, že na světě je více zemí, které zaznamenaly pokles v oblasti lidských práv, než těch, jež vykazují nárůst.