Nyní však počítá s vydáním dluhopisů nad tento rámec. „Ministerstvo financí hodlá letos emisí dluhopisů zvýšit finanční rezervy minimálně o 35 miliard korun,“ potvrdil mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Ale nic není zadarmo.
„Stát si půjčuje peníze, které okamžitě nepotřebuje, a platí za to úrok. To je samozřejmě potřeba vzít při řízení výše finančních rezerv v úvahu,“ říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek. „Naším cílem není jen pokrýt potřebu financování, ale také pokračovat ve zvyšování rezervy, zvláště za situace, kdy investoři považují Česko za důvěryhodného dlužníka,“ vysvětluje Jakob. „Příští rok si už ministerstvo za těchto podmínek půjčit nemusí,“ dodává hlavní ekonom Citibank pro Česko a Slovensko Jaromír Šindel.
Průměrný výnos českých desetiletých vládních dluhopisů spadl začátkem srpna na 2,3 procenta a nyní se drží okolo 2,4 procenta. Pro srovnání: Německo či Spojené státy platí za obligace se stejnou platností přibližně 1,5 procenta, Itálie více než pět a Španělsko dokonce téměř šest procent. Ještě na konci loňského listopadu platila česká vláda za desetileté bondy úrok 4,46 procenta.
Analytici kroky ministerstva chápou jako využití příznivé situace. „Spread výnosů českého a německého 10letého státního dluhopisu se snížil na 90 bazických bodů, před prázdninami byl dvojnásobný,“ uvádí Marek. Analytici Citibank na začátku roku dokonce očekávali, že ministerstvo bude letos donuceno sáhnout do rezerv a pět miliard z nich vyčerpat.
„Přece jenom na konci roku 2011 byly vyhlídky bondového trhu pochmurnější, než co jsme zažili v roce 2012,“ dodal Šindel. „Zvyšování rezervy sice opticky zvyšuje hrubý státní dluh (což vysvětluje, proč státní dluh za tento rok narostl více než deficit), důležité však je, že v turbulentní době je potřeba si vytvořit dostatečný polštář pro nepředvídané situace,“ obhajuje vydávání dluhopisů nad rámec potřeb mluvčí rezortu Ondřej Jakob.
