Česko si sjedná nejdražší půjčku za poslední tři roky

Ministr financí Ivan Pilný

Ministr financí Ivan Pilný Zdroj: ČTK

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Stát si v říjnu kvůli splátkám krátkodobých úvěrů plánuje půjčit 24 miliard korun, nejvíce od letošního března.

Půjčit si peníze vyjde Česko stále dráže. Počátkem října byli investoři ochotni financovat český stát za nejvyšší úrok za více než tři poslední roky. Za desetiletou půjčku žádali ročně 1,4 procenta, začátkem ledna to přitom bylo čtyřikrát méně. Dvouletá půjčka zase vyjde na čtvrt procenta, ještě v létě přitom za stejný úvěr stát dokonce inkasoval záporný úrok.

Peníze zdražuje přísnější politika České národní banky i blížící se obrat kurzu centrální banky v eurozóně. Stát přitom čekají velké půjčky už v tomto měsíci.„Pro stát to rozhodně není dobrá zpráva. S tím, jak bude muset vracet krátkodobé půjčky, poroste tlak na vydání dalších dluhopisů, avšak za úroky výrazně vyšší, než za jaké bylo ministerstvo financí zvyklé si půjčovat ještě nedávno. Vláda by se měla mít na pozoru tím spíše, když se očekává růst deficitu státního rozpočtu,“ zdůrazňuje expert agentury Moody’s Tomáš Holinka.

Jen v říjnu se přitom stát chystá podle emisního kalendáře ministerstva financí vydat dluhopisy až za 24 miliard korun. Šlo by o největší měsíční půjčku od letošního března, tedy krátce před ukončením devizových intervencí ČNB. „Stát musí ve vydávání bondů přidat, jelikož musí sehnat peníze na listopadovou splátku starého dluhu za 70 miliard korun,“ říká analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Vývoj ročního úroku, který stát musí zaplatit za desetiletou půjčkuVývoj ročního úroku, který stát musí zaplatit za desetiletou půjčku|E15

Zatímco ještě v lednu si stát za peníze půjčené od investorů nechával dokonce i více než jedno procento ročně zaplatit, nyní už věřitelé na rozdíl od většiny unijních ekonomik záporný výnos neakceptují. Podstatně levněji si půjčí i sousední Slovensko. Zatímco Bratislavu za pětiletou půjčku investoři stále ještě ročně odmění až desetinou procenta, Praha naopak musí takřka čtyři desetiny procenta ročně zaplatit.

Analytici kritizují vládu, že si dostatečné zdroje na pokrytí velkých dluhopisových splátek nezajistila dříve levněji. „Bylo rozhodně chytřejší si půjčit na co nejvíce let a zamknout si nedávné ultra nízké sazby,“ říká ekonom BH Securities Martin Vlček. Tímto směrem se koncem léta vydalo například Rakousko, které si za roční úrok 2,15 procenta dokázalo půjčit na příštích sto let.