Na nárůstu se podepsal nový zákon, který přinesl několik novinek, hlavně možnost dvojího občanství. Druhá generace cizinců, která v tuzemsku žije od dětství, navíc může získat pas pouhým prohlášením. Na tuto možnost, která dočasně nebyla omezena věkem, připadaly tři čtvrtiny všech získaných občanství.
„Od roku 1999 bylo občanství uděleno 54 608 cizincům. Téměř z poloviny to byly osoby ze Slovenska, z patnácti procent pak bývalí občané Ukrajiny. Žádná z ostatních zemí nepřekročila čtyřprocentní podíl,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. I tak se ale cizinci potýkají s potížemi.
„Největším problémem je prodleva ze strany ministerstva vnitra, které údajně kvůli velkému náporu žádostí z roku 2014 nestačí ty ostatní vyřizovat včas,“ vysvětlila právnička Sdružení pro integraci a migraci Klára Holíková.
Problém podle ní působí také bagatelní dluhy. „V dosti případech jde jen o malé částky, případně pozdě uhrazené zálohy, které jsou velmi často důvodem, že občanství není uděleno,“ řekla. Tuzemsko přitom dál patří k zemím, které občanství uděluje omezeně. V evropském srovnání se umisťuje na konci žebříčku.
| Cizinců opět přibývá poté, co odezněla krize |
|---|
| Na konci loňského roku žilo v Česku na 470 tisíc cizinců. Počet příchozích omezila hospodářská krize, ale za poslední dva roky už zase roste. „Jsme cílovou zemí hlavně pro pracovní migraci,“ uvedl Daniel Chytil z ČSÚ. Krize tak utlumila hlavně příliv cizinců ze třetích zemí, jejichž počet od roku 2009 klesal. Přibylo naopak občanů EU. Roste i počet žadatelů o mezinárodní ochranu. Loni jich bylo 1525, meziročně o 369 více. Nejčastěji pocházeli z Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Před patnácti lety bylo v Česku dvanáctkrát více žadatelů. |
