Česko výrazně zvýší investice do obrany, výdaje budou růst až desetiprocentním tempem ročně | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Česko výrazně zvýší investice do obrany, výdaje budou růst až desetiprocentním tempem ročně

ČTK

Výdaje na obranu budou v České republice v příštích třech letech růst až téměř o deset procent ročně. Počítá s tím výhled rozpočtu na příští tři roky. V roce 2019 by mělo ministerstvo obrany hospodařit s 66,7 miliardy korun, což je o 7,8 miliardy více než letos. V roce 2021 by to již mělo být 85,3 miliardy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který zveřejnil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Státní rozpočet na příští rok budou dnes schvalovat poslanci.

Rozpočet ministerstva obrany v posledních letech roste každoročně. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace ve světě i podfinancování z minulých let. "Hlavní úkol zůstává stejný, dosáhnout dvouprocentního podílu obranných výdajů na HDP do roku 2024," řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Pokud by se slib, ke kterému se Česká republika spojencům NATO v minulosti zavázala, podařilo vládě naplnit, rozpočet by se oproti současnému stavu zdvojnásobil a činil by tak přes 130 miliard korun.

Dvouprocentní závazek vůči NATO plnilo Česko od svého vstupu do aliance v roce 1999 do roku 2003 a pak ještě v roce 2005, později už ne. Podíl výdajů rozpočtu ministerstva obrany na HDP byl nad dvěma procenty i v letech před začleněním České republiky do NATO s výjimkou roku 1997. Výhled rozpočtu splnění závazku nepředpokládá. Podíl výdajů na obranu na HDP se má postupně zvyšovat z 1,19 procenta v příštím roce na 1,4 procenta v roce 2021.

Obrana nakoupí obrněnce za 50 miliard. Ve hře jsou čtyři firmy

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s výdaji na obranu ve výši 66,7 miliardy korun. "Pro rok 2019 se podařilo navýšit rozpočet o miliardu korun oproti limitům schváleným vládou v červnu tohoto roku. Tato miliarda půjde do oblasti investičního rozvoje, což dokazuje naše úsilí plnit závazky vůči NATO," poznamenal Metnar. V roce 2020 by ministerstvo mělo mít k dispozici 76,3 miliardy a o rok později 85,3 miliardy.

Podle údajů ministerstva obrany by v příštích třech letech měly investice směřovat především do pozemních sil. Většina projektů bude placena více let. Příští rok například ministerstvo obrany počítá asi s 1,4 miliardy korun na nákup lehkých obrněných vozidel pro chemiky, stamiliony na tuto zakázku půjdou i v dalších dvou letech. Na nákup velitelsko-štábních a spojovacích kolových obrněnců Pandur bude v roce 2019 určeno 423 milionů korun a na systém řízení palby dělostřelectva 303 miliony korun.

Zakázka na pořízení víceúčelových vrtulníků přijde obranu podle předpokladu úředníků příští rok na 636 milionů a pronájem gripenů ze Švédska, který ČR splácí každoročně, téměř 1,4 miliardy.

Rozpočet počítá i s dalším posílením personálu. Počet vojáků by se měl každoročně zvýšit asi o 1000, přibližně o 100 by měl růst i počet civilních pracovníků.

Komentář Michaela Romancova: Prázdné vítězství Kremlu

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!