Česko začne jednat o stíhačkách. Pronájem gripenů skončí už za pět let

Nadzvukové letouny Gripen

Nadzvukové letouny Gripen Zdroj: ctk

Jas 39 Gripen
Stíhačka Dassault Rafale
Stíhačka Rafale
Letoun F-35A
Letoun F-35A
6
Fotogalerie

Vládu Petra Fialy (ODS) čeká rozhodnutí o strategické armádní zakázce, která může posílit postavení České republiky v Evropě nebo ve Spojených státech. Už za pět let skončí pronájem švédských nadzvukových letounů Gripen a Praha i její spojenci v NATO musejí vědět co dál. I když Fialův kabinet mnohamiliardový kontrakt zřejmě nepodepíše, měl by jeho uzavření přiblížit k cílové pásce.

Průtahy se mohou Česku prodražit. Důvodem spěchu je především to, že marketingový průzkum a následná jednání s firmami a vládami zaberou tři až čtyři roky. Přibližně stejnou dobu by navíc trvala výroba například amerických stíhaček F-35 nebo francouzských strojů Rafale, pokud by se ukázaly geopoliticky či ekonomicky výhodnější než gripeny.     

„Současná vláda bude muset rozhodnut o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru po roce 2027,“ řekla šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Určitou výhodu spatřuje v tom, že součástí smlouvy se Švédskem je opce na případné prodloužení pronájmu letounů o dva roky. Přesto nechce zakázku odkládat. „Nemůžeme udělat stejnou chybu jako naši předchůdci, kteří to nechali na poslední chvíli a pak měli problém dohodnout výhodnější podmínky,“ dodala ministryně.

Černochová poukázala na šibeniční lhůtu, kterou měla bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Byla jmenována v lednu 2014, přičemž cenová nabídka na prodloužení pronájmu čtrnácti gripenů platila do konce března. Místo předpokládaných 1,4 miliardy korun ročně muselo Česko kývnout na 1,7 miliardy. Důvodem byl podle tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) právě nedostatek času na jednání.

V současnosti připravuje armáda doporučení, které bude vycházet z čistě vojenského hlediska. Skupina odborníků pracuje už od loňska a během letošního prvního čtvrtletí má předložit možná řešení.

„V obecné rovině připadají po roce 2027 v úvahu tři varianty: Zajištění ochrany vzdušného prostoru stávajícími letouny Gripen nebo využití gripenů nové generace či přechod na jinou nadzvukovou platformu,“ uvedl zdroj deníku E15.

Z analýzy bude vycházet i Černochová. „Armáda předloží vojenské návrhy, s nimiž se seznámíme. Pak uděláme politické rozhodnutí,“ nastínila další postup.

Nejschůdnější cestou by podle předběžných informací asi bylo pokračování gripenů. Hlavně proto, že spolupráci se Švédy si vojsko dlouhodobě pochvaluje. Stávající stíhačky však provozuje už druhou dekádu, takže by musely být buď modernizovány, pravděpodobně i včetně draků, nebo nahrazeny novými stroji. Obě možnosti by si vyžádaly nemalé náklady.

Česko by se mohlo obrátit také na Francii, o jejíchž letounech Dassault Mirage v minulosti uvažovalo. Země nyní nabízí moderní stíhačky Rafale. Z členů NATO si je loni objednalo Řecko, má je i Chorvatsko. Údajně je koupí také neutrální Švýcarsko a možná Ukrajina.

„Podobně významná zakázka by obě země sblížila, mohla by mimo jiné pomoci Česku při prosazování jádra v Evropské unii. Francie chce zahájit výstavbu jaderných reaktorů,“ podotkl zdroj blízký ministerstvu obrany.   

Nejrozšířenějším bojovým nadzvukovým strojem v Evropě a ve velké části světa se v poslední době stává nová americká F-35. Zbrojařský server Janes loni na podzim napsal, že ČR se uchází až o čtyři desítky těchto letounů. Rezort obrany to označil za „bouři ve sklenici vody“. Připustil nicméně, že vojáci při možném shromažďování podkladů mohli oslovit i americkou stranu.

Video placeholde
Obchod se zbraněmi • Videohub

Které letouny jsou ve hře

Jas-39 Gripen

Česká armáda má modernizovanou verzi C, která umožňuje nést nejpokročilejší výzbroj. Stroje jsou v tomto ohledu na úrovni stíhaček F-16 C Block 52, Eurofighter Typhoon Tranche 2 nebo Dassault Rafale. Kromě Švédska, které gripeny vyrábí, je mají Maďarsko, Jihoafrická republika, Thajsko a Brazílie. Jeden používá pro výcvik Velká Británie. Česká republika platí od roku 2014 za pronájem čtrnácti letounů 1,7 miliardy korun ročně.

F-16 Fighting Falcon

Nejrozšířenější nadzvukový letoun v zemích NATO. Z jeho východních členů se pro F-16 v minulosti rozhodlo Polsko, které však postupně přejde na nové americké nadzvukové stroje F-35. Falcony má také Rumunsko a už příští rok získá první ze čtrnácti objednaných letounů nejmodernější verze 70/72 Slovensko. Včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory za ně zaplatí 1,6 miliardy eur, v přepočtu 40 miliard korun.

F-35 Lightning II

Nový americký bojový letoun vyráběný ve velkých sériích, což podstatně snižuje jeho cenu. Stroje už mají řadu zákazníků. Z Evropy je provozují Belgie, Dánsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Polsko a Velká Británie. Například polské letectvo plánuje nákup 32 stíhaček ve verzi F-35A za 4,6 miliardy dolarů, v přepočtu sto miliard korun. Kontrakt byl podepsán na začátku roku 2020, dodávky jsou plánovány v letech 2024 až 2030.

Dassault Rafale

Víceúčelové dvoumotorové letouny mají vedle Francie, která je vyrábí, Chorvatsko a Srbsko. Loni se pro ně rozhodlo Řecko, které tento měsíc převzalo prvních šest letadel. Cena řeckého kontraktu na osmnáct stíhaček je 2,3 miliardy eur, v přepočtu 56 miliard korun. Podle dostupných informací objednají francouzské stíhačky i Švýcarsko a Ukrajina. Mimo Evropu se pro ně rozhodl Egypt, Indie, Indonésie, Katar nebo Spojené arabské emiráty.

Eurofighter Typhoon

Hlavními uživateli dvoumotorových stíhaček vyráběných evropským holdingem Eurofighter jsou Velká Británie, Německo, Itálie a Španělsko. Z evropských zemí si patnáct těchto strojů první verze Tranche 1 koupilo Rakousko, které je však předloni začalo vyřazovat z výzbroje. Důvodem jsou vysoké provozní náklady a drahá budoucí modernizace. Eurofightery používá také Saúdská Arábie a Omán, objednané je má Kuvajt.