Export českých výrobců v loňském roce dosáhnul rekordních čísel. Celkově vývoz vzrostl o 5,8 procent na 4,2 bilionů korun, což je o téměř 230 miliard více než v roce 2016. Přes 84 procent vyvezených výrobků a služeb mířilo do zemí Evropské unie, z toho 30 procent do Německa. Mezi významné trhy mimo EU patří Čína, Rusko, Ukrajina i rozvojové země jako Kolumbie nebo Kazachstán.
„Jedná se o nejlepší výsledek v historii České republiky,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. V roce 2003 činil export 1,3 bilionu korun. Podle ministra dnešní více než trojnásobná hodnota reprezentuje vývoj, kompetence a konkurenceshopnost českých firem. „Počet exportních podniků vzrostl o 27 procent od roku 2010,“ sdělil.
Hüner dále vyzdvihl několik priorit, kterými by se měl český export zabývat. Jedním z klíčových úkolů je maximalizace přidané hodnoty zboží a služeb, které Česko vyváží, a nehledět pouze na objem.
Ministr chce „stabilizovat a transformovat“ Českou exportní banku a pojišťovnu EGAP. „Česká republika potřebuje systém, který poskytuje podpořené financování a pojišťování," sdělil. Hüner chce zkvalitnit spolupráci mezi Technologickou agenturou, CzechTrade a CzechInvest, a to v návaznosti služeb i v rovině regionální a zahraniční sítě. Také je podle něj důležité vytvořit takové prostředí, aby se Česká republika stala technologickým lídrem v oblasti Průmyslu 4.0.
„Dovoz do Evropské unie násobně převažuje všechna ostatní teritoria. Jestliže by Česko z unie vystoupilo, škody by byly násobně větší, než zaznamenává Británie,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj by odchod neměl pro Českou republiku žádný pozitivní následek a znamenal by zejména nezájem zahraničních investorů o český trh a rozpad celé řady firem.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vyzval vládu, prezidenta České republiky i Poslaneckou sněmovnu k četnějším podnikatelským misím do zemí jako Vietnam, Indonésie nebo států severní Afriky. Apeloval také na rychlé a razantní zajištění institucionálního klidu, který je pro podporu exportu důležitý.
Z výsledků podle Ministerstva průmyslu a obchodu nic nenaznačuje tomu, že by mohlo nastat období stagnace. I tak vyvstávají obavy, zda se Česko již nedostalo na vrchol hospodářského cyklu, který je spojený s produkčními kapacitami a konkurenceschopností.
Tempo růstu nových zahraničních zakázek se kvůli vysoké zaměstnanosti limitované počtem dostupných pracovních sil ke konci roku 2017 zpomalilo. Podle Hünera je tlak možný zmírnit zavedením chytré modernizované výroby.
Z deseti největších partnerů tuzemska klesl export pouze na Slovensko, a to o 1,94 procent. Největší růst nastal u Německa, Polska, Francie či Nizozemska. Na Ukrajinu byl vývoz vyšší o necelých 30 procent, do Číny o 20 procent a Ruska o devět procent. Vyvážet se dařilo také do USA, Kanady, Hong Kongu, Kazachstánu nebo Kolumbie.
