„Pokud bychom byli úspěšní, pak by vývoj, testování a schválení nové léčby trval minimálně deset až 15 let,“ řekl profesor Smetana. Patent získal tým vědců jeho ústavu, klinik ORL a chirurgie hlavy a krku, čelistní a obličejové chirurgie krku a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Vědci objevili, že růst tzv. dlaždicového karcinomu kromě nádorových buněk ovlivňují nenádorové buňky v jeho okolí, a to zejména fibroblasty, tedy buňky vazivové tkáně. Dále zjistili, které geny se podílejí na výměně informací mezi fibroblasty a nádorovými buňkami. Přišli na to, že produkty těchto genů je možné zablokovat, a tak potlačit tu činnost fibroblastů, která podporuje růst nádoru.
Zpomalení či úplné zastavení růstu nádoru
Vědci předpokládají, že léčba založená na tomto mechanismu zpomalí, případně i zastaví nádor. Po pokusech na tkáňových kulturách připravili dva návrhy na možnou biologickou léčbu, kterou si nechali patentovat.
„Výzkum bylo možno provést díky nezištnému souhlasu více než stovky pacientů kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku, kteří poskytli s povolením etické komise vzorky tkání. Takto velký soubor je i v mezinárodním měřítku významný,“ uvedl Smetana.
Tým nyní ve spolupráci s lékaři kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice začal hledat podobné mechanismy u zhoubného kožního melanomu. Nové poznatky se pravděpodobně dají využít při hojení ran. V konečné fázi by to mohlo znamenat, že objasnění mezibuněčných kooperací v nádorech přispěje i k léčbě chronických poranění.
Čeští vědci otevřeli nové možnosti v léčbě rakoviny
Čeští vědci vyvinuli vakcínu, která zastaví nádorové bujení u myší
