„Za posledních deset let jsme měli sedmiprocentní nárůst mezd. Pokud bychom se chtěli přiblížit k Rakousku na jejich současnou úroveň, tak nám to podle optimistického předpokladu bude trvat do roku 2100, spíš do roku 2115. Aby se doba zkrátila, musí být dynamika růstu (výdělků) vyšší - na reálnou úroveň někde kolem tří, spíše pěti procent,“ uvedl Středula.
Podle něj by tak měli zástupci zaměstnanců se zaměstnavateli pro příští rok vyjednávat o nominálním růstu výdělků o zhruba 4,5 až 6,5 procenta. S pokrytím inflace by se neměli spokojit.
Předák podotkl, že česká ekonomika znovu roste a mnohé firmy mají zisk. Podle Středuly by se to mělo promítnout do výdělků. Pokud by zaměstnavatelé nebyli ochotni pracovníkům přidat, pohrozil Středula případnou stávkou.
Ve veřejném sektoru budou odbory požadovat přidání o pět procent. Koalice se dohodla v dubnu na zvýšení sumy na platy o tři procenta. Odboráři chtějí také, aby se znovu zvýšil fond kulturních a sociálních potřeb z procentní sumy na dvě procenta.
Minimální mzdu určí vláda
Odbory dále požadují, aby se od ledna zvedla minimální mzda, a to o tisícikorunu na 10 200 korun. Zaměstnavatelé s tím nesouhlasí a navrhují 500 korun. Podle nich se mnohé podniky teprve vzpamatovávají z krize a po růstu minimální mzdy by musely upravit i ostatní výdělky. Odboráři argumentují tím, že na Slovensku a v dalších okolních státech jsou minimální mzdy vyšší „a nezruinovalo je to“.
Tripartita se na částce v pondělí nedohodla. Rozhodne kabinet. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) po jednání tripartity řekla, že vláda zvolí částku mezi 500 a tisíci korunami. Marksové úřad spočítal, že by bylo nutné minimální mzdu každoročně zvyšovat aspoň o 700 korun, aby vláda dodržela závazek z programového prohlášení. Podle něj by se nejnižší zaručený výdělek měl přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy, loni to bylo 33,1 procenta. Letos by měl nejspíš činit 34,6 procenta.
Odbory chtějí i vyšší nemocenskou
ČMKOS by ráda dosáhla i změn v nemocenské. Usilovat bude o zvýšení částky pro dlouhodobě nemocné. „Při nemoci nad 30 dní člověk při hrubém výdělku 25 tisíc korun dostane 13500 korun, aspiruje tak na budoucího chudého,“ uvedl Středula.
Česká správa sociálního zabezpečení vybrala loni na nemocenském pojištění 25,96 miliardy korun, na dávkách vyplatila 22,08 miliardy. Podle odborářů by se část z přebytku 3,88 miliardy měla věnovat na zvýšení nemocenské dlouhodobě nemocných. ČMKOS požadovala původně zrušení karenční doby, tedy neplacení dávek v prvních třech dnech nemoci. Vláda v koaliční dohodě uvedla, že pokud se na tom shodne tripartita, karenci zruší. Zaměstnavatelé jsou proti, nesouhlasí ani vládní ANO a lidovci, podotkl Středula.
