Míra nezaměstnanosti se v regionu pohybuje dlouhodobě kolem deseti procent, hůře jsou na tom jen Ústecký a Moravskoslezský kraj. Navíc některé okresy v regionu se vylidňují, k takovým patří třeba Jesenicko (na snímku). Za poslední čtyři roky ho opustilo bezmála 560 osob, nejčastěji odcházejí mladí lidé ve věku 25 až 34 let. Nutí je k tomu nedostatek pracovních příležitostí.
Politici to však tak černě nevidí. Fakt, že v kraji jsou jedny z nejnižších mezd v republice, by podle nich mohl zaujmout investory, za plus považují i to, že region může nabídnout dostatek rozvojových ploch. V už připravených průmyslových zónách nebo místech, kam stačí pouze investovat do infrastruktury, a může se stavět. Proto také jako zásadní problém vidí dopravní dostupnost severu kraje.
Zatímco jeho jižní část je dobře přístupná, od Mohelnice na sever je to horší. To se podepisuje zejména na Jesenicku. Dostavba rychlostní silnice Mohelnice – Šumperk je prioritou, jako na smilování na ni čeká i Přerov. „Investoři obcházejí Přerov obloukem. Až se dálnice postaví, bude pro ně naše průmyslová zóna atraktivnější,“ soudí mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.
„Všichni bychom měli společně hledat možnosti pro snížení nezaměstnanosti a také řešit špatnou dopravní dostupnost především do severní části našeho kraje,“ říká i Bořivoj Šarapatka, lídr TOP 09/STAN. Podle něj má v kraji velký význam i železniční doprava, která je základem mobility pracovních sil a pro rozvoj Jesenicka je klíčová spolupráce s Polskem, a rozvoj turistického ruchu v Jesenících.
Velké naděje vkládají politici do přebudování armádního letiště v Přerově na civilní. Záměr, kvůli kterému se kraj vysoce zadlužil, podporují prakticky všichni vážní kandidáti na hejtmana – sociální demokrat Jiří Rozbořil, komunista Alexander Černý i Markéta Záleská z ODS: „Krajský politik by měl být nejen dobrým úředníkem, ale měl by mít i vizi,“ myslí si.
Čtěte také:
Kraje dostihla krize, schodkový rozpočet očekávají všichni
Přípravy na krajské volby jdou do finiše. Kdo se stane hejtmanem?
ODS jde do boje o kraje: chce nahradit „papalášský styl“ ČSSD
ODS byla zatím součástí koalice ve všech třech dosavadních volebních obdobích krajského zastupitelstva. Nyní je v koalici s ČSSD a KDU-ČSL. V předvolební je ODS hodně vidět. Právě občanským demokratům na billboardech neznámí autoři nejčastěji přimalovávají .
Pro pravicové strany bude boj o krajskou vládu obtížný
O pětapadesát křesel v zastupitelstvu Olomouckého kraje je pěkná tlačenice, šanci uspět má především levice. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci to není žádné překvapení. Nárůst preferencí komunistů se dal očekávat, sociální demokraté totiž nenašli žádné silné téma, navíc je přesvědčen, že i do krajských voleb se promítá kauza Rath. KSČM si podle dosavadních průzkumů proti minulým volbám mohou polepšit až o pět procent, naopak třeba ODS se zatím propadá o čtyři procenta.
Dvě nejsilnější politické strany vedou do voleb noví lídři. Současného hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD) vystřídal Jiří Rozbořil, náměstek ředitele olomoucké fakultní nemocnice. Tesařík se hodlá naplno věnovat výkonu senátorského mandátu. Občanští demokraté si do čela postavili Markétu Záleskou, ředitelku občanského sdružení Muzeum olomoucké pevnosti a vysokoškolskou učitelku. KDU-ČSL se tentokrát spojila se Stranou zelených a vytvořila Koalici pro Olomoucký kraj. Ta se ale momentálně pohybuje pod hranicí volitelnosti, průzkumy jí přisuzují 4,5 procenta.
Šaradín je ale přesvědčený, že nakonec uspěje a do krajského zastupitelstva se dostane. Proto také předpokládá, že po volbách se pro krajskou vládu otevírají dvě možnosti: „Nedá se vyloučit levicová koalice sociálních demokratů s komunisty, pravděpodobnější ale bude takzvaná široká koalice bez KSČM,“ soudí politolog.
Lídr favorizované ČSSD říká, že pokud zvítězí, bude v povolebním vyjednávání klást důraz na průnik programů: „Osobně preferuji středolevou koalici.“ Může se tedy stát, že poprvé v historii se do krajské vlády nedostane ODS. Do krajských voleb podalo letos kandidátky osmnáct politických stran, hnutí či koalic. Je to o tři více než před čtyřmi lety.
