Kromě výše zmíněných nemovitostí chtějí rytíři také Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. U lázní Karlova Studánka žádají celý areál vyjma několika málo budov.
Bouzov a dům v Opavě dnes má ve správě Národní památkový ústav. Zda by mohly být nemovitosti vydány, nechce ředitelka ústavu Naďa Goryczková předjímat. „Žádost má stovky stran, obdrželi jsme ji dnes. Vzhledem k tomu, že NPÚ je státní příspěvkovou organizací, musí oprávněné osoby vždy prokázat, že nemovitost v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Pokud se to neprokáže, budeme žádost postupovat k posouzení našemu zřizovateli,“ řekla.
O tom, že řád by mohl usilovat například o Bouzov a Karlovu Studánku, média informují již dlouho. Řád lázně v předminulém století založil. O majetek přišel koncem 30. let, kdy jej zrušili nacisté. Po válce požadoval jeho navrácení, ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek bude zabaven.
Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.
Majetek prý řádu v únoru 1948 patřil
Řád chce podle jeho mluvčího zástupce Mikoláše Černého zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou.
„V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu číslo pět prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25. únoru 1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje,“ tvrdí Černý.
Pokud bude majetek vydán, bude podle Černého sloužit k činnosti řádu na českém území. Zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a duchovní správy.
| Bouzov připadl Himmlerovi |
|---|
| Řád bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě, jak zní jeho celý název, vlastnil před válkou na severu Moravy rozsáhlé majetky. Řeholníkům patřily kromě polností a lesů také hrady Sovinec a Bouzov, zámek v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Provozovali řadu školských zařízení, nemocnice či domovy důchodců. O majetek přišel řád, který měl od 19. století své sídlo v Bruntále, už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky. |
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi schválil parlament v minulém volebním období. Počítá s tím, že církve dostanou od státu mimo jiné nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard.
Podle Černého od doby nástupu nacismu v Německu vystupoval řád proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa. Když se v 90. letech diskutovalo ve sněmovně o navrácení církevního majetku, část zákonodárci naopak hovořila o materiálech, podle nichž někteří příslušníci řádu s nacistickým režimem kolaborovali.
