Odpůrci církevních restitucí neuspěli ani s poslední námitkou proti účasti soudce Miloslava Výborného, jehož mandát dnes končí. Advokát Karol Hrádela tvrdil, že Výborný přestal být soudcem už v neděli. Soud po krátké poradě jeho výklad označil za nesprávný, Výborný v jednací síni zůstal.
Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně také znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo „spravedlivé“. Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly.
ČSSD rozhodnutí zklamalo, Nečas ho vítá
ČSSD je rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS zklamána. Verdikt prý nepomůže spravedlnosti v zemi, strana jej však respektuje. Věcem veřejným (VV) rozhodnutí potvrdilo jejich obavu, proti restitucím však chtějí bojovat nadále. Komunisté jsou prý překvapeni tím, co je v legislativě a její interpretaci možné.
„Rozhodnutí Ústavního soudu nemůže nic změnit na tom, že církevní restituce jsou nespravedlivé, vysoce předražené a krajně sporné, neboť velkou část majetku měly církve v minulosti pouze ve správě. Restituce byly protlačeny koalicí nejtěsnější většinou hlasů proti vůli veřejnosti, Senátu i opozice,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Sociální demokraté podali soudu jednu ze tří stížností proti restitucím a v řízení byli vedlejším účastníkem. Na restitucích kritizovali například podle nich nespravedlivou výši náhrad nebo to, že by církve podle nich mohly obdržet i majetek, o který přišly před rokem 1948.
Za správný považuje verdikt premiér Petr Nečas. „Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za správné a předpokládal jsem ho. Samotný Ústavní soud totiž v uplynulých letech kritizoval Parlament ČR z nečinnosti spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. Podařilo se to až po dvaceti letech diskusí a neustálých odkladů,“ uvedl premiér.
Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun jako náhradu za nevydaný majetek. Částka se ještě navýší o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.
Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu. Opozice má ale k normě řadu výhrad. Její zrušení počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Před soudem demonstrovalo asi 20 odpůrců restitucí.
