Církevní restituce prošly prvním čtením

Sociálnědemokratičtí poslanci přišli na jednání s transparenty, na nichž vyjadřují proti majetkovému vyrovnání odpor.

Sociálnědemokratičtí poslanci přišli na jednání s transparenty, na nichž vyjadřují proti majetkovému vyrovnání odpor. Zdroj: CTK

Poslanecká sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení vládní návrh na vyrovnání státu s církvemi. Církve by měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard. Za ostatní by měly dostat náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let.

Sociálnědemokratičtí poslanci přišli na jednání s transparenty, na nichž vyjadřují proti majetkovému vyrovnání odpor. „Nejde o věřící. Jde o peníze a majetek. ČSSD hlasuje proti“ stojí například na ceduli, se kterou dorazil místopředseda Sněmovny a socialictů Lubomír Zaorálek. Poslanci jeho strany přišli se třemi variantami hesel, které umístili před své lavice v jednacím sále. Podobně postupovali už loni při šestidenním maratonu projednávání vládních reformních zákonů. Tehdy protestovali i proti omezení řečnické doby, což ale nikdo z koalice nyní nenavrhl.

Vystoupení levicových zástupců se neslo v duchu závěru páteční rozpravy. Poslanci probírali hříchy zejména katolické církve, připomínali čarodějnické procesy i upálení Jana Husa. Zmínili také současný úbytek věřících a nárůst počtu kněžích. Vládě zástupci opozice vytýkali, že levici k formování dohody s církvemi o restitucích nepřibrala, nároky církví zpochybňovali a varovali před prolomením restituční hranice roku 1948. Podle předsedy národních socialistů Jiřího Paroubka vládní návrh otevírá cestu k obnovení mocenského monopolu římskokatolické církve, který měla před rokem 1918. ČSSD už v poledne avizovala, že se její politici nehodlají v diskusi nijak omezovat. Předseda poslanecké frakce Jeroným Tejc řekl, že zákon, který v době ekonomické krize přesouvá 134 miliard korun do soukromých rukou, je „zákonem mimořádným“, a proto si zaslouží také „mimořádnou debatu“. „Bude trvat několik měsíců, nicméně není naším cílem zastavit zákon už v prvním čtení za cenu padlých z řad opozice,“ poznamenal Tejc.

Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech v období po roce 1948. Církve by podle návrhu měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

"Ty reformy jsou přijímány bez debaty, bez snahy dosáhnout konsenzu a jsou přijímány v podobě, která je výhodná jenom pro vysokopříjmové kategorie. Ty reformy zaplatí střední vrstvy, zaplatí je nízkopříjmové skupiny," uvedl Sobotka."Ty reformy jsou přijímány bez debaty, bez snahy dosáhnout konsenzu a jsou přijímány v podobě, která je výhodná jenom pro vysokopříjmové kategorie. Ty reformy zaplatí střední vrstvy, zaplatí je nízkopříjmové skupiny," uvedl Sobotka. | CTK„Ty reformy jsou přijímány bez debaty, bez snahy dosáhnout konsenzu a jsou přijímány v podobě, která je výhodná jenom pro vysokopříjmové kategorie. Ty reformy zaplatí střední vrstvy, zaplatí je nízkopříjmové skupiny,“ uvedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle ČSSD je ale několik věcí nejasných, především výše finanční náhrady, kterou by mohli napadnout například jiní restituenti. Podle opozice by její vyplacení mělo být závislé na ekonomických možnostech státu.

Sociální demokraté místo restitucí navrhují, aby majetek spravoval veřejnoprávní fond, z něhož by se financovala činnost církve například ve vzdělávání, práci s mládeží či péči o památky. ČSSD také poukazuje na to, že církevní restituce nemají v české veřejnosti podporu.