V zahraničních rukách je přes 46 procent českého dluhu, více než po ukončení devizových intervencí ČNB.
Ani tvrdší koruna neodradila zahraniční hráče od zájmu o český státní dluh. Jen během května nakoupili přespolní investoři vládní bondy za dvacet miliard korun. Podíl českého dluhu v cizích rukách tak poprvé od ukončení devizových intervencí vzrostl, stát dluží více než 46 haléřů z každé koruny zahraničním subjektům. Ty stále věří v další posilování koruny, na dračku jdou především dluhopisy s krátkou dobou splatnosti.
„Během května došlo k významnějšímu nárůstu držby zahraničních investorů u dluhopisů splatných zejména v roce 2019,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová. Dluhopisy splatné do dvou let byly nejčastější volbou spekulantů na skokové posílení kurzu koruny po ukončení devizových intervencí ČNB a ti ve své taktice pokračují i nadále. „Koruna postupně posiluje a řada investorů čeká na ještě lepší kurz,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
S více než polovinou dluhu v cizích rukách je Česko momentálně zemí nejvíce závislou na vývoji zahraničních burz z dluhopisového indexu americké banky JP Morgan mapujícího rozvíjející se trhy. Banka sem Česko zařadila letos v dubnu, čímž zemi na mapě globálních spekulativních investic ještě více zviditelnila.
„Pokud by mělo dojít ke snaze zahraničních investorů rychle z těchto pozic vystoupit, vedlo by to k výrazné volatilitě a razantnímu propadu cen domácích dluhopisů,“ upozorňuje portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška. Za rizikovou označuje vysokou angažovanost zahraničního kapitálu v českém dluhu i ČNB. „Náhlé přecenění dluhopisů představuje dílčí riziko pro bilance domácích finančních institucí,“ uvádí červnová zpráva o finanční stabilitě banky.
Ekonomové očekávali, že po uvolnění kurzu koruny bude zmíněný podíl postupně klesat. „Uvolnění koruny a její následné posílení vytvořily pro některé investory příležitost k odchodu, pro jiné ale naopak pro rozšiřování pozic,“ dodává hlavní ekonom Patrie Jan Bureš.
