Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace. Ta se totiž stále nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB a podle dnes zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle v průběhu prvního pololetí 2017.
Centrální bankéři podle guvernéra ČNB Miroslava Singera dnes diskutovali také o možném zavedení záporných úrokových sazeb. „Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci něco více jiného,“ uvedl Singer. Podle něj další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek.
Analytici: Záporné sazby nejsou zapotřebí
Podle analytiků zatím zavedení záporných úrokových sazeb není potřebné. „Podle mého názoru by ČNB musela čelit skutečně výrazným spekulativním tlakům na kurz koruny, aby k záporným úrokovým sazbám přikročila, neboť samotný výhled HDP a inflace v české ekonomice po záporných úrokových sazbách nevolá,“ uvedl například hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
ČNB dnes zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,7 procenta. Naopak zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta. V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,8 procenta a v roce 2017 o 2,9 procenta.
V případě inflace ČNB počítá v prvním čtvrtletí 2017 s dvěma procenty a ve druhém čtvrtletí 2,1 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude v prvním i druhém čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta. Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera zhruba vyrovnaná. „Významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy,“ uvedl guvernér.
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu pak za zhruba deset miliard korun. Podle dostupných statistik tak celkem za více než dva roky ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun.
Z dnešních dat o dekádní bilanci přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vyplývá, že intervence ČNB pokračovaly i letos. Seidler je v lednu odhaduje na 50 miliard korun. „Objem intervencí tak mírně ve srovnání s koncem roku zesílil, stále je však podstatně pod intenzitou intervencí z letních měsíců 2015,“ uvedl.
Dnešního zasedání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Tisková konference po jednání rady začne ve 14:15. Na ní guvernér ČNB Miroslav Singer představí rovněž novou makroekonomickou prognózu.
