Koncem loňskému začala Masarykova univerzita (MUNI) podporovat humanitární aktivity studentů. Nejčastěji spočívají v pomoci migrantům, někteří studenti ale vyjeli také do Ghany poskytovat lékařskou péči. Během tří měsíců MUNI rozdělila necelých 55 tisíc korun mezi 13 studentů.
Přidala se i pražská Univerzita Karlova, a to konkrétně fakulty Humanitních studií (FHS) a Sociálních věd (FSV), které umožňují získat studentům zvláštní stipendium. To však pokryje jen část nákladů na cestu a ani v případě UK nedosahuje více než několika tisíc korun vyplacených jednorázově.
„Chceme podpořit aktivity studentů, které jim umožní vidět složité společenské problémy v reálném světě. Učí se tedy v praxi, ne z učebnic,“ uvedl proděkan Fakulty sociálních věd Petr Soukup. Současnou migraci dle vlastních slov nevnímá jen jako negativní jev. Škola však prý přesto sleduje výsledky všech zahraničních studií a analýz. Ty by mohly napomoci souvislosti a důsledky současného přistěhovalectví lépe pochopit.
Neplatí však, že by humanitární pomoc, veřejné diskuse a vědecký výzkum byly ve vzájemném protikladu a instituce se musely rozhodovat, čemu dát přednost
Složitost problému si navíc uvědomují i sami dobrovolníci. Jan Piňos, jeden z jejich českých koordinátorů, loni na podzim pro Respekt uvedl: „My zatím děláme čistou humanitární pomoc. Neřešíme, jaké jsou možnost Evropy, kolik je schopná absorbovat uprchlíků. Jsme samozřejmě kritičtí ke středoevropským vládám, že nechtějí přijmout uprchlíky. Podle mě ale nikdo neví, jaká je absorpce Evropy. To ukáže až praxe.“
Tuzemská akademická sféra však odpovědi na Piňosem nastíněnou otázku zřejmě hned tak nepřinese. Pokud se tedy migrační krize výrazně „nepřelije“ i do Česka. „Zabýváme se migranty, kteří jsou už tady, přestože detenční zařízení s výzkumníky příliš nespolupracují. Na dlouholetý výzkum v zahraničí ale jen těžko seženete granty, nemůžete si navíc dovolit přestat publikovat a přednášet,“ vysvětluje Petra Ezzeddine z katedry obecné antropologie FHS UK.
„Není o to ani příliš zájem ‚shora‘, přestože by tento druh výzkumu pomohl nastavit dlouhodobou migrační politiku země,“ dodává badatelka. „My coby antropologové navíc nepracujeme ani tolik se statistikami či dotazníky, jako sociologie či politologie, ale provádíme hlavně zúčastněná pozorování přímo v terénu. O to je těžší grant získat a výzkum uskutečnit,“ doplňuje Ezzeddine. Kristýna Brunclíková z oddělení pro vědu a výzkum na FHS ale dodává, že nějaká forma dalšího vědeckého zájmu o téma migrace je ze strany zmíněné fakulty velmi pravděpodobná.
Počítá se i účast ve veřejné debatě
Výzkum podnícený aktuální migrační krizí ovšem zatím neprobíhá na Univerzitě Karlově ani na katedrách zmíněné sociologie a politologie. Akademické instituce se přesto snaží v tématu migrační krize angažovat nejen humanitárně, ale i vědecky. Česká asociace pro sociální antropologii chce propojovat příslušné experty či pořádat semináře a debaty, Sociologické nakladatelství vydává sborník textů věnovaných migraci s názvem „Pohyb a začlenění. Francouzská perspektiva.“
Neplatí však, že by humanitární pomoc, veřejné diskuse a vědecký výzkum byly ve vzájemném protikladu a instituce se musely rozhodovat, čemu dát přednost.
Zákon o vysokých školách vymezuje jejich úlohu tak, že vedle pěstování vědeckého poznání „hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní.“ Finanční prostředky určené na výplatu humanitárních stipendií navíc univerzity čerpají z fondů na podporu studentských aktivit
K tomu, aby mohly dostát nejen ve společenské, ale i vědecké úloze, by mohly podle akademiků přispět hlavně změny financování výzkumu, jejichž nutnost zdůraznila například i kauza tzv. predátorských vydavatelství.
