Pokud by se zvýšil podíl prostředků přesměrovaných z průběžného systému, snížil požadavek na vlastní příspěvek účastníka nebo byla možnost zvolit kratší dobu vyplácení důchodu zájem o druhý pilíř by mohl být větší. „Například pokud by se snížila doba výplaty penze z druhého pilíře z 20 let na polovinu, pak byl by tento systém výhodný pro většinu občanů. Doba potřebná pro spoření by se u lidí se středním příjmem zkrátila z 25 na 13 let,“ uvedl člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla.
ČSOB i nadále analyzuje, zda fondy druhého pilíře zapojí do své nabídky. Kumulativně příjmy a náklady se pro společnost zapojenou do systému vyrovnají až po zhruba deseti letech provozu.
Výhodnost účasti ve druhém pilíři podle profesí
Výhodnost účasti ve druhém pilíři podle profesí | Zdroj: ČSOB
V současnosti lze podle ČSOB očekávat, že se při porovnání s průběžným systémem vyplatí spíše pro vysoko příjmové občany nebo středně příjmové skupiny při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu.
Češi stále při ukládání peněz spoléhají na silnou roli státu a měsíčně si ukládají méně než dvě procenta mzdy. „Průměrná úložka činí 420 korun. Ideální by bylo, kdyby si Češi ukládali stranou tisíc korun. Tím by dosáhli na maximum státní podpory od roku 2013,“ říká Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita.
Tři čtvrtiny Čechů sice považují za nejvhodnější spoření na stáří využití penzijního připojištění, skutečný zájem ale stagnuje.