ČSSD by ve volbách zvítězila ve všech krajích kromě Prahy
ČSSD by získala v druhém červencovém týdnu ve všech krajích vyjma Prahy a Středočeského kraje podporu více jak třiceti procent voličů. Ve Zlínském a Olomouckém kraji pak ČSSD atakuje čtyřicetiprocentní hranici a v Moravskoslezském kraji by tuto hranici sociální demokraté dokonce překročili.
Vedle ČSSD sbírají volební procenta i komunisté, kteří mají stále silnou stabilní voličskou základnu, k níž se připojují i další voliči nespokojení s vládní reformní politikou. Komunisté si nejlépe vedou ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde mají i šestnáctiprocentní podporu. Nejmenší podporu pak má KSČM ve Středočeském kraji a v Praze.
I přesto, že druhá nejsilnější strana - ODS, následovaná TOP 09 zaznamenává po dlouhodobém propadu a stagnaci mírný nárůst zájmu voličů, ČSSD nadále nechává své politické rivaly daleko za sebou. Potvrzuje se tak trvající nespokojenost voličů s vládní politikou a dlouhotrvajícími spory uvnitř koalice.
Mírný vzestup volebních preferencí ODS a TOP 09 však na druhé straně naznačuje, že v rámci domácí populace existuje poptávka po pravicových stranách, které deklarují jasný zájem na zastavení zadlužování naší země a na stabilizaci veřejných rozpočtů.
Velký nezájem je ze strany voličů ale zřetelný v případě Věcí veřejných, které se po svém velkolepém nástupu do vrcholné politiky propadají ve volebních preferencích hluboko pod pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Tuto pětiprocentní hranici Věci veřejné v tuto chvíli překračují pouze v Praze, avšak ani tento ojedinělý úspěch by jim v celkovém součtu k udržení v Poslanecké sněmovně nestačil.
Naopak lidovci, kteří u voličů v minulých volbách do sněmovny propadli, aktuálně překračují pětiprocentní hranici v osmi územně samosprávních celcích a v Jihočeském kraji se dokonce těší podpoře téměř osmi procent.
Hypotetických červencových voleb do Poslanecké sněmovny by se v průměru účastnilo pouze 47,2 procent voličů, a lze tak říci, že celková nespokojenost široké veřejnosti s děním na domácí politické scéně se přímo odráží na extrémně nízké voličské účasti.
