„Pracovní trh se během prvního čtvrtletí vyznačoval značnou stabilitou. Podniky zřejmě vytvořily relativně málo nových pracovních příležitostí, zároveň ale neměly tendenci zaměstnance propouštět,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Situace podle něj odpovídala stagnujícímu vývoji ekonomiky bez očekávání následného zhoršení. Mírou nezaměstnanosti patří Česko do spodní třetiny zemí EU, dodal.
Proti loňskému poslednímu čtvrtletí se průměrný počet nezaměstnaných zvýšil o 15 600 lidí. „V posledních dvou letech se mnohem významněji než v minulých letech projevil vliv horších podmínek na trhu práce na začátku kalendářního roku,“ uvedl ČSÚ.
Z hlediska meziročního srovnání se pokles nezaměstnanosti rovnoměrně promítl v mužské i ženské populaci. Počet nezaměstnaných mužů se snížil o 1200, žen o 2300.
ČSÚ vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). To se promítlo do rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti a míry registrované nezaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. Tendence vývoje obou měr byly ale podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla v 1. čtvrtletí devíti procent. Podle statistiků se nepatrný pokles celkové nezaměstnanosti neprojevil absolutním poklesem počtu lidí nezaměstnaných jeden rok a déle a proti minulému roku se naopak jejich počet zvýšil o 9900 a činil 160 300 lidí. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných dosáhl 43 procent.
Údaje ČSÚ dokládají, že důležitým faktorem na pracovním trhu je vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci, a to 2,5 procenta, a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou - 5,2 procenta. Vysoká nezaměstnanost se ještě více zvyšuje ve skupině lidí se základním vzděláním, kde její míra činila 28,4 procenta, nadprůměrná je i v početné skupině lidí se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených, a to 8,2 procenta.
Statistici zjišťovali rovněž data o občanech, kteří nepracují, práci aktivně nehledají, přitom ale tvrdí, že by pracovat chtěli. V prvním čtvrtletí jich bylo 198 700, to je meziročně o 2900 více. Většina z nich podle statistiků ale nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání, nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 67 000 lidí.
ČSÚ upozornil na to, že v následujících letech bude potencionální pracovní síly ubývat, významně bude klesat počet lidí ve věkové skupině 15 až 64 let. „Tento stav je dán především tím, že se silné poválečné ročníky přesouvají do věkové skupiny 65 a více let. Navíc k tomu na trh práce přicházejí populačně slabé ročníky z poloviny devadesátých let minulého století,“ uvedli statistici.
