Čunek v tajné volbě uspěl a stal se hejtmanem Zlínského kraje

Jiří Čunek

Jiří Čunek Zdroj: čtk

Jiří Čunek
Jiří Čunek (KDU-ČSL) - senátor
Jiří Čunek
4 Fotogalerie
ČTK

Hejtmanem Zlínského kraje byl zvolen Jiří Čunek, volební lídr KDU-ČSL, která krajské volby v kraji vyhrála. V pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu při dnešní tajné volbě obdržel 31 hlasů. Čunek navázal na stranického kolegu Františka Slavíka, který byl v roce 2000 zvolen prvním hejtmanem Zlínského kraje. Nyní Čunek v čele kraje střídá sociálního demokrata Stanislava Mišáka, který byl hejtmanem dvě volební období a letos už nešel do voleb jako krajský volební lídr ČSSD.

Lidovci uzavřeli koalici s hnutím ANO, STAN a ODS. V zastupitelstvu spolu mají 29 z 45 mandátů. Dnešního ustavujícího zastupitelstva se nezúčastnili dva koaliční zastupitelé, Čunka tak zřejmě kromě koaličních volili čtyři zástupci opozice. "Potěšilo mě to," řekl hejtman po zvolení novinářům. Za priority nové koalice označil intenzivní práci na chybějících dálničních stavbách, na výběrovém řízení na zajištění linkové autobusové dopravy ve Zlínském kraji a na zajištění toho, aby krajský úřad a jeho společnosti nehospodařily se ztrátou.

Podle koaliční smlouvy v radě KDU-ČSL obsadila čtyři křesla, ANO a STAN po dvou a ODS jedno. Statutárním náměstkem hejtmana byl dnes 30 hlasy zvolen finanční ředitel firmy Samohýl Motor Holding Jiří Sukop (ANO, na starosti bude mít finance, rozpočet a majetek).

Dalšími náměstky se stali starosta Ostrožské Nové Vsi Pavel Botek (KDU-ČSL, doprava, 30 hlasů) a krajský předseda STAN Josef Zicha, starosta obce Vysoké Pole, jenž dostal 28 hlasů a bude mít na starost strategický rozvoj, územní plánování a stavební řád. Neuspěl kandidát opozičních Svobodných a Soukromníků Tomáš Pajonk, který dostal jen 11 hlasů.

 

 


Radním pro školství a výchovu se stal republikový předseda STAN a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (31 hlasů). V radě usedne také poslankyně Margita Balaštíková (31 hlasů), která vedla do voleb ANO. Jejím resortem je životní prostředí a zemědělství.

Za lidovce v radě jsou i zastupitel Zlína a někdejší náměstek zlínského primátora Miroslav Kašný (32 hlasů) a vedoucí denního centra pro seniory Charity Zlín Michaela Blahová (33 hlasů). Kašného resorty jsou kultura, památková péče, církve, mládež a sport, Blahové připadly sociální věci, neziskový sektor a rodinná politika.

 


ODS se do vedení kraje vrátila po čtyřletém pobytu v opozičních lavicích. V radě ji zastoupí volební lídr strany, vlčnovský starosta Jan Pijáček (33 hlasů), jeho odpovědností bude rozvoj venkova, cestovní ruch a řízení dotačních programů.

 

Zastupitelé dnes zvolili i předsedy a členy 12 výborů zastupitelstva. Čtyřem předsedají zástupci ANO, třem lidovci a po jednom předsedovi mají STAN, ODS, ČSSD, Svobodní a Soukromníci a hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Bývalý hejtman Mišák povede kontrolní výbor. Jako jediní nemají předsedu výboru komunisté.

Lidovci volby vyhráli s 12 mandáty, osm jich má ANO a po šesti ČSSD a STAN. Čtyři křesla obsadí KSČM i Svobodní a Soukromníci, tři zástupci ODS a dva za hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. V minulých čtyřech letech v kraji vládla ČSSD, KSČM a SPO. Ve volbách ale levice propadla. ČSSD a komunisté oslabili a SPO v zastupitelstvu vůbec není.

 

 

 

 

 

Čunek byl ministrem, je senátorem a starostou, nyní i hejtmanem

 

 

 

Vizitka senátora Jiřího Čunka (57), který byl dnes zvolen hejtmanem Zlínského kraje:

Datum a místo narození: 22. února 1959 ve Zlíně.

Vzdělání: absolvoval Střední odborné učiliště Napajedla (1977) a Střední průmyslovou školu strojní ve Zlíně (1982)

Současná funkce: senátor (od 2006), zastupitel Zlínského kraje (od 2012), starosta Vsetína (od 2014; Čunek oznámil, že po zvolení hejtmanem se funkce starosty vzdá)

Praxe: automechanik ve společnosti Pozemní stavby Zlín (1977 až 1982), bezpečnostní technik ve Zbrojovce Vsetín (1982 až 1993), vedoucí bezpečnosti práce ve společnosti Zbrojovka Vsetín Indet (1993 až 1997), kromě toho působil v řídících orgánech firem ZEVETA a.s. a Bojkovice a AVERA, s.r.o., Vsetín

Politická kariéra: od roku 1990 člen KDU-ČSL, od roku 1994 člen zastupitelstva Vsetína, místostarosta Vsetína (prosinec 1994 až březen 1995), starosta Vsetína (listopad 1998 až prosinec 2006, znovu od prosince 2014), člen zastupitelstva Zlínského kraje (2000 až 2008 a znovu od 2012), od října 2006 senátor za obvod č. 77 - Vsetín; předseda KDU-ČSL (prosinec 2006 až květen 2009); od ledna do listopadu 2007 ministr pro místní rozvoj a první místopředseda vlády, do úřadu se znovu vrátil 2. dubna 2008, skončil 23. ledna 2009

Rodina: od roku 1982 ženatý, manželka Pavla je zubní lékařkou, mají čtyři dcery

Ostatní:

- Od konce roku 2006 byl Čunek vyšetřován kvůli korupci, byl podezřelý z toho, že jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 půlmilionový úplatek. Kauzu ale státní zastupitelství na podzim 2007 nadvakrát odložilo. V roce 2009 pak Nejvyšší soud konstatoval (již ale bez vlivu na samotný případ), že při vyšetřování údajné Čunkovy korupce byl porušen zákon.

- Kvůli této kauze se Čunek dostal do ostrého sporu se svou někdejší sekretářkou Marcelou Urbanovou, která byla hlavní svědkyní proti němu a Čunek ji mimo jiné označil za lhářku. Žena jej žalovala u soudu a kromě omluvy žádala i desetimilionové odškodné. Soudy Urbanové nakonec přiznaly 80.000 korun a uložily Čunkovi, aby se omluvil.

- Kontroverzní jsou také Čunkovy postoje a výroky k romské problematice. Kritiku si vysloužil postup vsetínské radnice, která před deseti lety pod jeho vedením vystěhovala z centra města část místních Romů na okraj Vsetína, ale i do vzdálených okresů.

- Vlnu nevole pak vyvolal jeho výrok v deníku Blesk v březnu 2007. Čunek na dotaz čtenáře, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové, uvedl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." Za tato slova se lidovecký předseda nakonec omluvil s tím, že vyjádření bylo vytrženo z kontextu a bylo nepochopeno.

- Čunek byl podezřelý i z toho, že v 90. letech pobíral od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení, ačkoliv v té době uložil do bank celkem 3,5 milionu korun. Tuto kauzu odložila policie koncem ledna 2009 s tím, že se neprokázalo, že Čunek zamlčel příjmy důležité pro přiznání sociálních dávek.