Další dny volna zaměstnancům, navrhuje vláda. Lidem vycházíme vstříc už teď, namítají firmy

Až pět dalších pracovních dnů neplaceného volna by si podle předlohy rezortu práce mohli vybrat lidé při úmrtí nejen manžela nebo manželky, ale i partnera či partnerky a také rodičů, prarodičů, sourozenců a vnuků.

Až pět dalších pracovních dnů neplaceného volna by si podle předlohy rezortu práce mohli vybrat lidé při úmrtí nejen manžela nebo manželky, ale i partnera či partnerky a také rodičů, prarodičů, sourozenců a vnuků. Zdroj: E15 (Midjourney)

Pavel Otto

Zaměstnancům se má výrazně rozšířit škála možností pro získání pracovního volna. Například celý pracovní týden neplaceného volna by si mohli lidé vybrat při úmrtí v rodině. Nárok na volno, a to i placené, by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí vznikl i v dalších případech. To ale může dopadnout na firmy, které nyní čekají na přesné znění vládního nařízení.

„Pokud vnímáme, že je to potřeba, snažíme se už dnes vyjít zaměstnanci vstříc nad rámec nároků, které mu ze zákona náležejí,“ uvádí například mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Zemědělsko-potravinářský komplex je po automobilce Škoda Auto druhým největším zaměstnavatelem v Česku.

I Svaz průmyslu a dopravy potvrzuje, že některé z navrhovaných úprav už jsou některými zaměstnavateli poskytovány ve formě benefitů či spadají coby nadstandard do kolektivních smluv.

Nařízení nemusí schvalovat parlament

Až pět dalších pracovních dní neplaceného volna by si podle předlohy rezortu práce mohli vybrat lidé při úmrtí nejen manžela nebo manželky, ale i partnera či partnerky, a také rodičů, prarodičů, sourozenců a vnuků.

„Dosavadní právní úprava poskytuje dva dny pracovního volna s náhradou mzdy při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a další den k účasti na pohřbu. Ale například v případě sourozenců či rodičů, natožpak prarodičů či vnuků, už takovéto volno poskytováno není vůbec a přísluší pouze k účasti na pohřbu, popřípadě k jeho organizaci,“ argumentuje ministerstvo v návrhu nařízení, který poslalo do připomínkového řízení. Nemusí ho schvalovat Poslanecká sněmovna a Senát, stačí jen souhlas kabinetu. Upravené nařízení začne platit dva měsíce poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Zaměstnanci by se tedy rozšířeného nároku na volno mohli dočkat ještě letos.

O polovinu více času na hledání práce

Až další dva dny volna pak mají nově získat zaměstnanci ve výpovědní době, kteří potřebují využít poradenských služeb Úřadu práce. „Má to potenciál zkrátit či plně eliminovat dobu nezaměstnanosti, neboť umožní zahájit hledání nového zaměstnání nebo řešit případnou rekvalifikaci ještě před skončením dosavadního pracovního poměru,“ uvádí rezort práce. Mělo by to podle něj přinést i snížení nákladů na přímé i nepřímé podpory nezaměstnaných.

Prakticky úplně novým opatřením má být změna konstrukce dosavadního volna, na které mají nárok lidé ve výpovědní době. V současnosti mohou čerpat půlden týdně. Napříště by to měly být plné čtyři placené pracovní dny. Pokud ale zaměstnanec dostane výpověď například kvůli absencím či porušování dalších povinností, budou to jen dva dny, které nebude zaměstnavatel proplácet. A v případě, že daný člověk podá výpověď sám nebo bude odcházet takzvaně na dohodu, bude si moci vzít čtyři neplacené pracovní dny.

Více volna také pro stejnopohlavní páry

Polepšit si mají i stejnopohlavní páry. Z hlediska pracovního práva by pro uzavírání jejich partnerství platila stejná pravidla jako u novomanželů. Pro obě varianty svazku tedy bude nárok na dva dny volna, přičemž náhrada mzdy vždy přísluší pouze za jeden den. Navíc to platí pro obřady uzavřené ve všední dny. Jestliže se ale konají o víkendech a svátcích, volno je jednodenní. 

„V souladu se zásadou zákazu diskriminace je nutné poskytnout v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance stejnou úroveň práv partnerům jako manželům,“ píše se ve vládním návrhu.

Firmy dávají více volna už nyní

Někteří zaměstnavatelé považují snahu kabinetu za zbytečnou, svým pracovníkům prý vycházejí vstříc už nyní. „Našim zaměstnancům nabízíme ke standardním pěti týdnům dovolené ještě dalších 12 dnů volna, které mohou bez omezení využít primárně na osobní rozvoj, péči o zdraví či rodinu, ale také na odpočinek,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. „Aktuálně tedy mezi našimi zaměstnanci neidentifikujeme poptávku po nárůstu pracovního volna,“ dodává. 

Státní podnik Česká pošta (ČP) se už navrhovanými změnami interně zabývá. „Mnohdy se jedná o tíživé životní situace zaměstnanců, k těmto situacím přistupujeme s respektem a pochopením. Avizované vládní nařízení by nemělo mít zásadní vliv na zajištění našich činností díky organizaci práce zaměstnanců,“ ujišťuje za ČP Matyáš Vitík.

Vývoj kolem předlohy sledují i Třinecké železárny, a také největší tuzemská soukromá zdravotnická skupina Agel. „Jakmile bude legislativa přijata a podrobnosti budou jasné, budeme změny aplikovat tak, aby byla zajištěna efektivita našeho provozu i podpora našich zaměstnanců,“ říká mluvčí Agelu Radka Miloševská.

Svaz průmyslu a dopravy (SP) zatím nemá informace od podniků, že by jim navrhovaná úprava, a to i v kontextu trendu takzvané flexikurity, činila v praxi potíže. „Nelze však vyloučit, že v rámci probíhající připomínkového řízení k nařízení vlády obdržíme od našich členských firem dílčí připomínky,“ dodává Blanka Šefránková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP.