Ťokova nominace do čela ministerstva se tak stala předmětem kritiky kvůli možnému střetu zájmů, jeho kandidaturu proto zvažoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nakonec podle předsedy vlády rozhodla Ťokova dobrá pověst člověka aktivně vystupujícího proti netransparentním veřejným zakázkám.
Mezi nejdůležitější úkoly, jejichž vyřešení od nového šéfa dopravního resortu očekává, patří personální stabilizace Ředitelství silnic a dálnic, rozhýbání výstavby dopravní infrastruktury a zajištění včasného výběru provozovatele mýtného systému.
Zeman dnes Ťokovi řekl, že je desátým ministrem na tomto resortu za posledních šest let. „Tato tragická bilance znamená, že průměrná životnost ministra dopravy je o něco více než půl roku. Za tuto dobu se i sebegeniálnější ministr nedokáže důkladně seznámit se strukturou a problémy resortu, vypracovat smysluplnou koncepci a co je důležitější, tuto koncepci uskutečňovat,“ poznamenal prezident.
Figurky na orloji
Kvůli tomu se podle něj v Česku nestaví téměř žádné dálnice a výrazně se prodlužuje budování další dopravní infrastruktury. Popřál mu proto, aby narušil tradici, kdy se ministři dopravy „střídají jako figurky na orloji“ a aby ve funkci zůstal minimálně do konce současné vlády. „A protože příští vládu budu jmenovat nejpozději na podzim 2017, tak vyslovím prognostickou naději, že pokud vaše práce bude dobrá, budete v této práci pokračovat i nadále,“ dodal Zeman.
Podle opoziční ODS ale nebude Ťokova pozice jednoduchá. Kromě častého střídání ministrů fungování úřadu poškodilo i působení bývalého ministra Prachaře, který podle exministra dopravy Zbyňka Stanjury zanechal resort v katastrofálním stavu. Stanjura Prachaře kritizoval i během jeho funkčního období. Vyčítal mu mimo jiné průtahy v přípravě tendru na provozovatele elektronického mýtného a odklady otevírání trhu železniční dopravy.
Sesuv zeminy na ústecké dálnici
Kromě těchto problémů, by se podle ODS měl Prachařův nástupce vypořádat se sesuvem zeminy na nedokončenou ústeckou dálnici D8 a urychlit modernizaci brněnské části dálnice D1. Dokončit by měl i připravovanou změnu legislativy umožňující na části silnic první třídy zvýšit povolenou rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině.
Zeman se s Ťokem sešel už v polovině listopadu, kdy spolu diskutovali o jeho záměrech na postu šéfa dopravy. Shodli se například na potřebě urychleně vybudovat síť vysokorychlostních železnic. Ťok rovněž prezidentovi představil novou koncepci dopravní výstavby spočívající v zadání projektu i konečné stavby jednomu dodavateli, takzvaný systém „Design and build“.
| Dan Ťok (55) |
|---|
| Datum a místo narození: 4. března 1959, Uherské Hradiště Vzdělání: vystudoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Dosavadní funkce: generální ředitel společnosti Skanska (od února 2008; odešel začátkem listopadu po oznámení své nominace na ministerskou funkci) Kariéra: začínal v První brněnské strojírně, kde v letech 1983 až 1996 prošel řadou funkcí od konstruktéra, projektového manažera, ředitele divize až po generálního ředitele; v letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom; mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v čele Skansky nahradil od února 2008 jejího dlouholetého šéfa Zdeňka Burdu Rodina: podle dostupných údajů je ženatý a má dvě dcery |
| Ostatní: |
| - Skanska patřila v uplynulých letech (i před Ťokovým příchodem) k významným dodavatelům dopravních staveb a letos byla mezi stavebními firmami při získávání veřejných zakázek nejúspěšnější. Ťokova nominace do čela ministerstva dopravy se tak stala předmětem kritiky kvůli možnému střetu zájmů. Ťok sám podobné obavy odmítl. „Myslím, že otázka střetu zájmů je trochu virtuální záležitost,“ uvedl například po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), podle kterého při rozhodování o Ťokově nominací převážila dobrá pověst a jeho angažování při prosazování transparentních zakázek ve stavebnictví. - Skanska pod Ťokovým vedením přitom s ministerstvem dopravy nebo jeho podřízenými organizacemi vedla několik výrazných sporů. Například letos vydal rozhodčí soud verdikt, podle kterého Skanska musí vrátit desítky milionů korun, které získala nesprávným účtováním valorizací za práce na stavbě dálnice D47. Do výrazného sporu se Ťokem vedená firma dostala v roce 2011 s tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou. Jeho úřad tehdy nechal u některých dálnic (například D11) postavit tabule, jež upozorňovaly na údajnou nekvalitní práci Skansky. Firma se bránila u soudu, který přikázal značení odstranit. - Ťok také v minulosti vystoupil proti údajným machinacím kolem zadávání stavebních zakázek. „Skanska se rozhodla, že chce na tomto trhu změnit chování a jednat transparentně. A je za to připravena zaplatit nějakou cenu. Tou může být i fakt, že nám dočasně poklesnou zakázky, s těmito problémy se potýkáme,“ řekl v roce 2011 serveru Aktuálně.cz. Tehdy také uvedl, že „určitě neuvažuje“ o vstupu do politiky. - Letos v únoru se Ťok kriticky vyjádřil o stavu ministerstva dopravy. „Jsem tu šestým rokem, a kolik jsem zažil ředitelů ŘSD a ministrů dopravy, to je neuvěřitelné. Nehledě na to, že lidé, kteří odváděli dobrou práci, byli z ředitelství silnic vyhnáni. Nyní se tam dva manažeři vrátili, což je dobrá zpráva. Obávám se ale, že je tahle organizace personálně vyprahlá,“ řekl Lidovým novinám. - Skanska patří mezi největší stavební firmy v ČR, v loňském roce ale musela řešit vážné pochybění manažerů, kvůli kterým utrpěla ztrátu v řádu stovek milionů korun. Kvůli mezerám v systému a nedostatečné kontrole se divizi betonových konstrukcí naoko zlepšovalo účetnictví tím, že se nadhodnocovaly zásoby. - Jeho nezvyklé příjmení údajně pochází z maďarštiny. „Myslím, že moje jméno pochází z maďarského příjmení Tóth,“ řekl v lednu 2008 Hospodářským novinám. - Letos v létě byl zvolen prezidentem Americké obchodní komory v ČR (rezignoval minulý týden), předtím v komoře vedl mj. platformu pro transparentní veřejné zakázky. |
