Debata o Agrofertu měla zakrýt výjimku pro ČEZ (oprava článku)

„Agrofert nedostal výjimku ze zákona. Všechny jeho smlouvy na dotace se státem, s obcemi a se státními firmami budou zveřejněny,“ uvedl Nikola Hořejš z iniciativy Rekonstrukce státu, která registr považuje za zásadní protikorupční opatření. „Agrofert nehájím. Mrzí mne, že to nyní vypadá, jako bychom prolobbovali zákon, který se na Agrofert vztahovat nebude. Tak to není,“ dodal.

Fakt, že pozměňovací návrh Milana Urbana a Jiřího Zemánka (oba ČSSD) neprošel kvůli jednomyslnému odporu poslaneckého klubu ANO, ostře napadl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Daňoví poplatníci tak nebudou mít právo vědět, jak s jejich penězi nakládá největší příjemce dotací v Česku, kterým je skupina Agrofert Andreje Babiše. Klub ANO opět potvrdil, že není ničím jiným než dceřinou společností Agrofertu,“ prohlásil.

Návrh byl podle Hořejše nesmyslný, protože obecně nutil firmy pobírající dotace zveřejňovat nejen smlouvy se státem, ale i soukromé smlouvy, které nemají s veřejnými prostředky nic společného. Nedoporučil ho ústavně-právní výbor dolní komory, protože šlo o legislativní absurditu. Proti byla rovněž Asociace malých a středních podniků.

Výjimky pro parlament a Hrad

Poslaneckou sněmovnou schválený zákon o registru smluv nedosáhne kromě ČEZ na šest institucí jako je Poslanecká sněmovna, Senát nebo Kancelář prezidenta republiky a také na politické strany a nejmenší obce. Smlouvy nebudou muset zveřejňovat rovněž nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony. Normu, jejímž cílem je rozkrytí toho, za co stát a samosprávy utrácejí veřejné prostředky, nyní posoudí senátoři.

Původní verze článku, která vyšla v deníku E15 21. 9. 2015:

Povinné zveřejňování smluv úřadů s firmami v centrální databázi se nebude vztahovat na korporace, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun. Tedy ani na holding Agrofert s více než dvěma sty společností vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Prosadili to poslanci právě Babišova hnutí.

Agrofert však není jediný, pro něhož budou platit trvalé výjimky. Dolní komorou parlamentu schválený zákon o registru smluv nedosáhne ani na polostátní ČEZ, šest institucí, jako je Poslanecká sněmovna, Senát nebo Kancelář prezidenta republiky, a nepostihne ani politické strany a nejmenší obce.

Smlouvy nebudou muset zveřejňovat rovněž nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony. Normu, jejímž cílem je rozkrytí toho, za co a v jaké míře stát a samosprávy utrácejí, nyní posoudí Senát.

Největší příjemce dotací

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se pozastavil nad tím, že zákonodárci ANO jednomyslně odmítli pozměňovací návrh poslanců ČSSD k Agrofertu. „Daňoví poplatníci tak nebudou mít právo vědět, jak s jejich penězi nakládá největší příjemce dotací v Česku, kterým je skupina Agrofert Andreje Babiše. Klub ANO opět potvrdil, že není ničím jiným než dceřinou společností Agrofertu,“ prohlásil.

Kritika se ovšem snesla i na Kalouskovu hlavu, když prosadil, aby se zákon nevztahoval na šest institucí s chráněnými rozpočtovými kapitolami včetně parlamentu. „Je úsměvné, že poslanci nařídí zveřejňovat smlouvy úřadům, ale sobě ne,“ uvedl Nikola Hořejš z iniciativy Rekonstrukce státu, která registr považuje za zásadní protikorupční opatření.

Normu, která patřila k největším sněmovním ležákům, předložil už v minulém volebním období poslanec TOP 09 Jan Farský. Jeho návrh, aby platila pro ČEZ a partaje, spadl pod stůl. „Výjimky jsou daň za to, že zákon byl vůbec schválen. Pro mnoho lidí je stále nepředstavitelné, že by se s veřejnými prostředky mělo hospodařit veřejně,“ poznamenal.

Zatímco v Česku trvalo schvalování přes tři roky, na Slovensku byl podobný zákon přijat za tři měsíce. Násobně tam pak vzrostl počet zájemců o výběrová řízení.