Kabinet dnes na Dienstbierovu žádost odtajnil své březnové usnesení, ve kterém mimo jiné potvrdil své odhodlání ukončit provoz velkovýkrmny na pietním místě. Dienstbier zdůraznil, že se problematice tábora věnoval už od svého nástupu do funkce.
Jednání se zástupci majitele vepřína označil Dienstbier za korektní a složitá. „To neznamená automaticky, že povedou k úspěšnému konci. Ale zájem vlády je velmi seriózní,“ řekl Dientsbier novinářům. Jednání jsou podle něj citlivá kvůli veřejnému zájmu, aby podnik na místě nebyl, ale i kvůli ekonomickým zájmům majitelů.
Majitelé vepřína podle Dienstbiera upřednostňují variantu, podle které by kabinet zajistil výstavbu podobného zařízení v podobné lokalitě. „Vláda by preferovala přímé vykoupení nemovitostí,“ připustil Dienstbier. Ministr kultury, který se s Dienstbierem na jednáních podílí, už v srpnu řekl, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína. Záležitost by se mohla vyřídit do konce stávajícího volebního období, což je v říjnu 2017.
Kabinet se dnes podle Dienstbiera zabýval jen odtajněním svého březnového usnesení, a ne vyjádřením vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), který minulý týden ve Varnsdorfu podle fotoreportéra Aktuálně.cz prohlásil, že je lež, že byly Lety koncentračním táborem. Babiš se za výrok později omluvil a místo chce v úterý navštívit.
Majitelé vepřína v Letech na Písecku nevylučují, že by objekt stojící na místě bývalého koncentračního romského tábora prodali. Jsou ochotni jednat i o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat. Řekl to Jan Čech, místopředseda představenstva společnosti AGPI, která vepřín vlastní.
Snaha o řešení
„My se snažíme najít řešení 18 let. Ale zatím jsou veškerá jednání obecná,“ řekl Čech. Dodal, že majitelé vepřína intenzivněji uvažují o odchodu z Let poslední dva roky. Jejich názor ovlivnil mimo jiné i chování aktivistů skupiny Konexe. „Když jsem viděli ty jejich demonstrace a přivazování se k našim plotům a nákladním autům, tak jsme si řekli, jestli má cenu se pořád nervovat,“ uvedl Čech.
Dodal však, že vláda jim nikdy v minulosti nenabídla žádné konkrétní řešení. To znamená, že se nehovořilo o přesné částce, případně objektu, jenž by připadal v úvahu jako náhrada. „Ani my jsme zatím nevyčíslili, kolik by podle našich představ vepřín stál,“ uvedl Čech.
Tábor v Letech vznikl jako pracovní tábor, později ale sloužil za druhé světové války k internaci Romů, které německý nacistický režim postavil na úroveň Židů. Stejně jako Židé tak byli Romové internovaní v Letech posíláni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi, kde jich několik set zemřelo.
