Když ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) představil návrh novely zákona o státním zastupitelství, postavili se proti němu jak nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, tak Unie státních zástupců i protikorupční organizace. Stalo se tak proto, že návrh ministerstva ponechává na libovůli vlády, kdy nebo za co odvolá nejvyššího státního zástupce. Ministr Blažek reagoval odůvodněním, že v koalici nenašel shodu. Zrodil se tak jeden z nejtěžších protikorupčních úkolů, který čeká Fialovu vládu v roce 2023.
Osud nejvyššího státního zástupce stále zůstává v rukou politiků. Na tlak z jejich strany po zásazích státního zastupitelství v nejvyšších patrech politiky si přitom stěžoval už předchůdce Igora Stříže Pavel Zeman. Nová pravidla už nejvyšší státní zastupitelství s ministerstvem připravilo na jaře, do novely je ale úřad Pavla Blažka nezařadil. „Je mi líto, že se nepodařilo dohodnout v koalici konsenzuální text, ale očekávám nad návrhem diskuzi na jednání vlády, v Poslanecké sněmovně a v Senátu,“ reagoval ministr Pavel Blažek.
Protikorupční platforma Rekonstrukce státu prosazuje, aby bylo napříště možné nejvyššího státního zástupce odvolat na základě kárného řízení. „Návrh navíc stanovuje pro nejvyššího státního zástupce příliš krátké sedmileté funkční období. Všechny tyto podmínky dohromady způsobí jediné – vláda bude mít ještě více pod palcem špičku státního zastupitelství,“ uvedl Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.
Pokud chce vláda myslet boj s korupcí vážně, nedlouho po začátku nového roku bude čekat její většinu ve sněmovně velký test. Poslancům totiž přistane na stole zákon o lobbingu. Po Česku ho žádá také EU. Pokud nebudou jasná pravidla toho, v jakém prostředí vznikají zákony, může to vést ke zdržení unijních plateb například z Národního fondu obnovy.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zakotvit definici lobbisty a lobbování a zajistit výčet lobbovaných. Žádá také zavedení registru, z něhož se bude moci veřejnost dozvědět kdo, koho a v jaké věci lobboval. Pokud by lobbista svůj záměr neohlásil, spáchal by přestupek. Také zákonodárci by měli mít povinnost uvádět lobbistickou stopu právního předpisu.
Vláda má také do června projednat velkou novelu služebního zákona. Měla by upravit nynější úzkou novelu, která fakticky jen přejmenovala odborné náměstky na vrchní ředitele a umožnila ministrům přivést si libovolný počet politických náměstků. Také kvůli tomu ji vetoval prezident Miloš Zeman.
V příštím roce začnou rovněž práce na podobě zákona znamenajícího reformu antimonopolního úřadu. Má vést ke snížení koncentrace pravomocí v rukou předsedy úřadu a rozdělit úřad na dvě části, z nichž se jedna se bude věnovat dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a druhá má fungovat jako antimonopolní orgán.
Pátý úkol doporučují vládě protikorupční organizace, protože ho vyžaduje válka na Ukrajině. Jde o novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Podle platformy Rekonstrukce státu by nově měla ukazovat i zahraniční majitele nemovitostí v Česku, aby existoval přehled o odlivu peněz z autoritářských režimů, jakým je ten v Rusku. Platforma doporučuje také připravit analýzu úplnosti a pravdivosti dat v evidenci. Na základě této analýzy je pak možné zákon upravit a například zpřísnit sankce za uvedení nepravdivých údajů.
Ve sněmovně se v roce 2023 ještě povede spor o zákon o ochraně oznamovatelů korupce. Mnohaleté manko sice Fialova vláda dohnala, zákon ale špatně chrání anonymní oznamovatele. V lednu má dolní komora také projednávat změny ve fungování úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran.
