Dotovat firmy je zbytečné, míní Stanjura. O 30 miliard ročně hodlá podporu seškrtat

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

ilustrační foto
ilustrační foto
3
Fotogalerie

Úsporný balíček na snížení rozpočtového schodku o 70 miliard korun se rozroste o opatření, které státu odlehčí jeho každoroční výdaje. Téměř polovinu předpokládaného výnosu balíčku si šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje od seškrtání národních dotací pro firmy. Pokles odhaduje na desítky miliard. S podobnými návrhy přicházeli občanští demokraté už v minulém volebním období jako opoziční strana.  

„Minimalistický cíl, který bych rád prosadil, je snížení těchto dotací o třicet miliard korun ročně,“ řekl ministr financí.

Omezení finanční podpory je podle Stanjury možnou reakcí na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů. Jako příklad zmínil zemědělství, které si loni oproti roku 2021 výrazně polepšilo. Jeho zisky vzrostly z devíti miliard korun na 22 miliard. „Nyní čekáme na výsledky potravinářů a obchodních řetězců. Zákazníci pak budou jasně vidět, jaký má kdo podíl na vysokých cenách,“ dodal Stanjura.

Subvence by neomezoval jen v zemědělství. „Původně měly sloužit ke snižování rozdílů mezi regiony. Dotace pro podnikatelský sektor ale pokřivují trh, protože na ně většina firem nedosáhne. Nemohou být plošné. Bez nich bude ekonomické prostředí zdravější,“ míní Stanjura.

Ministr očekává napjatou politickou debatu, protože příjemci dotací se budou tvrdě bránit. Možné úpravy by se podle něj týkaly exekutivních rozhodnutí vlády, která může a nemusí vypisovat určité dotační tituly. Zároveň má pravomoc zvyšovat spoluúčast podniků či snižovat celkový objem poskytnutých prostředků.

Dohodu o konečné podobě balíčku očekává Stanjura za čtyři týdny. Z jeho pohledu by většinu opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu mělo představovat omezení výdajů.

Vládní koalice však bude jednat také o zrušení nejnižší, desetiprocentní sazby DPH a přesunu řady zboží a služeb buď do nejvyšší, 21procentní sazby, nebo do nižší sazby, jejíž výše má činit 14 či 13 procent. Další změny mají spočívat v zániku deseti až jedenácti daňových výjimek, jako je například sleva na nepracující manželku nebo manžela, školkovné či odpočet za hypotéku.

Stanjura znovu potvrdil, že nechce růst daně z příjmů na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, pro něž v roce 2020 hlasovaly vládní ANO a tehdy opoziční ODS a SPD. V přijatém zákonu není žádný závazek, že zrušení je dočasné, byť podle bývalého premiéra Andreje Babiše mělo platit jen dva roky.