Návrh dokonce počítá s možností, že by aktivní zálohy vyjížděly na zahraniční mise. Podle zástupce generálního štábu je v době míru držet 5000 vycvičených záložáků levnější, než platit stejné množství profesionálních vojáků. Podobný model již zavedly třeba Spojené státy, Velká Británie nebo Polsko, píší Hospodářské noviny.
Příslušníci aktivních záloh v současnosti procházejí osmitýdenním základním výcvikem a v dalších letech cvičí tři týdny. Nově by podle návrhu základní výcvik trval 12 týdnů a následný čtyři týdny. Roční paušální mzda by měla vzrůst z nynějších 6000 korun na dvojnásobek, vysokoškoláci by dostávali stipendium 20 tisíc korun ročně.
Za den cvičení či nasazení by členové aktivních záloh místo nynější náhrady mzdy měli dostávat plat vojáka z povolání, tedy průměrně skoro 1000 korun hrubého. Nově se ale podle návrhu budou muset zavázat ke službě na nejméně tři roky. Nová je také finanční kompenzace pro zaměstnavatele povolaných lidí, dosud nic nedostávali.
Návrh do parlamentu zamíří jako součást branných zákonů, které mimo jiné dají vládě možnost zavést i v době míru plošné odvody. V české armádě nyní slouží zhruba 20.000 profesionálů, v případě ohrožení ale může být potřeba o desítky tisíc vojáků více.
