Tisíce družstevníků by v budoucnu mohly dosáhnout na zisk v řádu desítek tisíc korun ročně, které jejich družstvo nashromáždilo z pronájmu obchodů, restaurací či z neobsazených bytů v domě. Dosud totiž tyto peníze směla družstva použít jen na opravu a údržbu domu.
Bohatším družstvům přebývá mnoho peněz a nově se jim díky nedávno schválené novele občanského zákoníku otevírá možnost, že by zisk mohla za určitých podmínek rozdělit mezi své členy. Mnoho družstev ale velký zisk nevytváří a většinu peněz investuje do oprav a údržby domu.
Nejde přitom o nijak nové opatření, až do roku 2014 družstva směla zisk rozdělit mezi své členy. Návrat této praxe prosadila pozměňovacím návrhem poslankyně Monika Červíčková (ANO) při projednávání novely občanského zákoníku. Novelu, na které byla ve sněmovně široká shoda, musí ještě projednat Senát.
„Právo rozdělovat zisk mezi své členy bylo bytovým družstvům odebráno v roce 2014 kvůli obavě z jejich tunelování, kdy si v praxi někteří členové tímto způsobem přivydělávali,“ řekla Červíčková. „Plošným zákazem rozdělovat zisk však časem řada bytových družstev došla do patové situace: po pokrytí všech výdajů disponují značnými prostředky, ale nemohou s nimi nakládat,“ dodala.
Aby mohli členové družstev profitovat ze zisku, musí se družstvo shodnout na změně stanov. Třicet procent zisku musí navíc vložit do fondu, který musí zůstat nedotčen. Ze zbývajícího zisku smí rozdělit maximálně třetinu.
„Tyto podmínky by měly zabránit rychlému rozdělování nakumulovaných zisků a představují rovněž polštář pro případy, že by se bytové družstvo dostalo do recese,“ řekla Červíčková. V Česku je momentálně více než osm tisíc družstev, která spravují více než 430 tisíc bytů.
Družstva novinku vítají. „Naše družstvo jsme zakládali v roce 1992. Koupili jsme dům od obce a postupně opravili a zrekonstruovali. Získali jsme nebytové prostory i některé byty v domě. Nyní si však zisk, který vytváříme, nemůžeme rozdělit,“ říká předseda jednoho z pražských družstev Zdeněk Lukeš.
