Po několika štědrých valorizacích důchodů čeká seniory až pět hubených let. Už v lednu se průměrná penze místo téměř tisícikoruny, jako tomu bylo letos, zvýší pouze o několik stokorun. V dalších letech se růst důchodů může podle odborníků dokonce zastavit. Viníkem však nebudou jen vládní opatření projednávaná Poslaneckou sněmovnou, jak tvrdí opozice. Hlavním důvodem je propad reálných mezd a klesající inflace, z nichž se valorizace starobních nebo invalidních dávek podle norem vypočítává.
„Ve zvýšení důchodů od ledna 2024 bude zohledněn pouze růst cen, a to za období od února 2023 do června 2023. K zohlednění růstu reálné mzdy dojde až poté, co převýší hodnotu z roku 2021. To může v závislosti na vývoji mezd a cen trvat i několik let,“ uvedl šéf mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dodal, že to vyplývá přímo ze zákona o důchodovém pojištění.
O kolik si penzisté od ledna polepší, nechce rezort předjímat. Jisté však je, že se do valorizace promítne pouze jeden faktor, a to míra inflace. Ta už několik měsíců zpomaluje, v květnu činila 11,1 procenta. „Jak důchody přesně porostou, budeme znát v září po sdělení příslušných údajů ze strany Českého statistického úřadu,“ dodal Augusta.
Předpovědi některých odborníků jsou pro lidi na odpočinku velmi pesimistické. „Nyní se valorizovat nebude. A je možné, že to bude trvat až do roku 2028. Bude se čekat, až index růstu reálných mezd přeroste index růstu cenové hladiny, a to od období poslední valorizace penzí,“ řekl E15 ekonom akademického pracoviště CERGE-EI a poradce ministra práce pro důchodovou problematiku Filip Pertold.
Průměrná hrubá mzda loni v Česku dosáhla 40 353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun, tedy o 6,5 procenta více. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta však mzdy ve skutečnosti klesly o 7,5 procenta. V letošním prvním čtvrtletí výdělky zaměstnanců vzrostly meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Při započtení vysoké inflace však opět spadly, a to téměř o sedm procent.
Tempo poklesu reálných mezd má nicméně zvolňovat. Za letošek podle analytiků dosáhne nejvýše tří procent, v roce 2024 už má zaznamenat až tříprocentní růst. Pokud by se očekávání naplnila, senioři by se mohli dočkat o něco vyšších valorizací v roce 2026.
Jenže právě v tomto či v následujícím roce se začnou projevovat úsporné kroky pětikoaličního kabinetu, jimiž hodlá zastavit bobtnající zadlužování penzijního systému. Jestliže vláda změny většinou svých poslanců a senátorů protlačí parlamentem, bude se do valorizace důchodů spolu s inflací započítávat už jen třetina místo dosavadní poloviny růstu průměrné reálné mzdy. To může podle odborníků přibrzdit zvyšování příjmů penzistů řádově o stokoruny.
„Přechodem z jedné poloviny na jednu třetinu zvyšování reálné mzdy bude růst u průměrného starobního důchodu nižší o šestinu reálné mzdy,“ podotkl Augusta. Konkrétní dopady na příjmy seniorů však určí až vývoj výše výdělků zaměstnanců a cen.
Navrhovaná opatření včetně zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu mají zajistit dlouhodobost a udržitelnost penzijního systému. Nyní je každý šestý důchod hrazen z deficitu, tedy z dluhu.
„Kdybychom nic neudělali, systém by se postupně dostal do schodku přes pět procent HDP. Částka by převyšovala 300 miliard korun ročně,“ řekl už dříve šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát by podle něj musel buď dramaticky snížit důchody, nebo výrazně zvýšit daně, aby dnešní čtyřicátníci a třicátníci měli zajištěné důstojné stáří.
