Přibližně 800 tisíc lidí na odpočinku ztratí nárok na státní příspěvek k penzijnímu spoření, který se pohybuje od 90 korun do 230 korun měsíčně v závislosti na výši úložky. Zrušení bonusu má ulevit státnímu rozpočtu v řádu jednotek miliard korun. Změnu obsahuje návrh zákona pro rozvoj kapitálového trhu, s nímž souhlasila vláda.
Předloha ministerstva financí zároveň počítá s nárůstem maximálního státního příspěvku k penzijnímu spoření na 340 korun měsíčně pro účastníky v aktivním věku. Zavede rovněž nový nástroj pro ukládání peněz na stáří, takzvaný dlouhodobý investiční produkt.
Státní příspěvek mají od ledna pobírat jen ti, kteří nedosáhli věku 65 let a nebyl jim přiznán důchod. Nárok ztratí i člověk, jemuž je například 64 let, ale penzi už vyměřenou má. Podpora podle rezortu financí ztrácí smysl a efektivitu právě v okamžiku, když se střadatel stane příjemcem starobního důchodu.
„Doplňkové penzijní připojištění nemá sloužit jako krátkodobý spořicí produkt s podporou státu. Má to být prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby během aktivního pracovního života za účelem výplaty naspořených peněz v důchodovém věku,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.
V penzijních fondech si nyní spoří celkem 4,4 milionu účastníků. Mezi seniory jde o poměrně rozšířený produkt, takovým způsobem si podle údajů penzijních společností ukládá peníze více než 790 tisíc lidí ve věku nad 65 let s celkovým objemem aktiv 118 miliard korun. Podle České správy sociálního zabezpečení pobíralo v prvním čtvrtletí starobní důchod přes 2,3 milionu lidí.
Asociace penzijních společností (APS) míní, že vládou schválená předloha sníží příjmy domácností seniorů a bude mít dopad také na penzijní fondy.
„Rozumíme snaze vlády šetřit. V kontextu posouvání věku odchodu do důchodu a prodlužování věku stráveného v důchodu by ale měl stát vítat každou aktivitu, která k tomu směřuje. Pokud penzista zvládá ještě spořit či investovat, dělá si tím polštář pro pozdější období své penze, které může být ekonomicky náročnější než to rané,“ řekl šéf APS Aleš Poklop.
Důchodové kalkulačky online |
Minimální doba penzijního spoření se prodlouží
Další změnou bude prodloužení minimální povinné spořicí doby pro vyplacení úspor včetně státního příspěvku, a to ze současných pěti let na deset let. Týkalo by se to pouze nově uzavřených smluv, nikoliv stávajících účastníků penzijního spoření.
Ve hře je zároveň varianta, že penzijní spoření nebude možné jednorázově vybrat. Navrhuje to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navázal by ho na postupné, například desetileté čerpání. „Byla by tam takzvaná anuita, aby tyto prostředky včetně státního příspěvku opravdu přispívaly ke zvýšení životní úrovně ve stáří. O tom budeme chtít ještě jednat, abychom to letos upravili,“ řekl ministr.
Podporu čerpání prostředků formou renty APS podporuje. Stát do produktu podle Poklopa vkládá peníze a měl by mít právo určit, jak s nimi bude nakládáno. Připomněl, že stát už nyní jednorázové výběry naspořené penzijní částky znevýhodňuje vyšším zdaněním.
„Potenciálně dále zpřísnit podmínky, za nichž mohou klienti peníze jednorázově vybrat, by bylo možná smysluplnější než paušálně zakázat jednorázový výběr. Mohou totiž existovat situace, kdy je pro finanční zdraví klienta výhodnější vybrat naspořenou částku jednorázově a část z ní například dále investovat,“ dodal Poklop. Zdůraznil, že podmínky pro jednorázový výběr u státem podporovaných penzijních produktů by měly být vždy stejné.
Třetí pilíř posílí další investiční produkt
Návrh normy pro rozvoj kapitálového trhu odsouhlasený vládou rovněž počítá s posílením třetího penzijního pilíře pomocí dlouhodobého investičního produktu. Půjde o novou formu investičního důchodového účtu u zákonem stanovených finančních institucí, jako jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy nebo obdobné zahraniční entity oprávněné poskytovat služby v České republice.
„Stát tímto nástrojem umožní občanům investovat do dalších finančních produktů, včetně takových, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika,“ doplnil za ministerstvo financí Filip Běhal.
V DIP bude možné vytvářet finanční rezervu nákupem akcií, dluhopisů, podílů v investičních fondech či zajišťovacích derivátů sloužících ke krytí úrokového či měnového rizika. Podmínkou bude, aby DIP trval nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku daného člověka. Nástroj se zařadí k produktům podporovaným daňově jak na straně občana s možností odečíst si vlastní příspěvky od základu daně až do 48 tisíc korun ročně, tak na straně zaměstnavatele. Ten rovněž bude moci využít daňové osvobození příspěvku na penzijní spoření či DIP pracovníka jako dosud. Limit zůstane ve stávající výši 50 tisíc korun.
