„Musí vzniknout i určitý fond solidarity, protože u některých diecézí se nedocílí vyrovnaného rozpočtu. Rovněž bude třeba v prvních letech do jisté míry přemýšlet o určitém snižování nákladů a o úsporných opatřeních. Tedy ona vize, kterou způsobila hysterická kampaň, jak bude církev bohatá, je skutečně falešná a zcela nepravdivá. Můžeme říci, že církve na sebe vzaly těžké břemeno,“ řekl předseda ČBK kardinál Dominik Duka.
Podle něj solidarita spočívá v tom, že kdo dostane méně nemovitého majetku, získá větší míru finančního odškodnění. „Z celkového majetku se založí dva fondy solidarity. První je pro případné výpadky, určité momenty, kdy by diecéze nebyla schopna reagovat, a druhý je trvalý fond solidarity, který bude vyrovnávat těm chudším jejich chod, aby zůstaly také v určité plné solventnosti,“ doplnil Duka.
V prvních letech církev podle něho počítá s tím, že získané nemovitosti budou do jisté míry refinancovat samy sebe. „Bude zapotřebí v mnoha případech nastolit určité potřebné opravy a nastartovat chod. Teprve pak můžeme počítat, že začnou plněji přispívat. Výsledek je, že církev se nestane bohatší, ale bude do jisté míry samostatnější a bude také moci být v některých bodech efektivnější,“ dodal Duka. V církvi tak nastane podle něj větší variabilita, odpovědnost a také přirozenější a motivující řád.
Vládní návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se připočítávala inflace. Norma počítá s postupným ukončením placení církví přes státní rozpočet, přechodné období má začít v roce 2013 a trvat 17 let.
