„My jim v dohledné době to vysvětlení podáme, ale nikoliv přes média. Situaci vysvětlíme jednak ruské ambasádě v Praze, jednak tuto informaci předáme našemu velvyslanectví v Moskvě a jejich prostřednictvím ruskému ministerstvu zahraničí,“ řekla Lagronová.
Jedním postiženým je zpravodaj ruské státní agentury RIA Novosti Alexandr Kuranov, kterému české úřady akreditaci neprodloužily už podruhé. Podle deníku Rossijskaja gazeta podobné odmítnutí potkalo také zpravodaje listu Večerňaja Moskva Vladimira Sněgirjova.
„Tyto nevlídné kroky českých úřadů poškozují dvoustranné vztahy a jsou v rozporu s Prahou deklarovaným odhodláním respektovat principy svobody slova a práva novinářů. Důrazně protestujeme v souvislosti s nekonstruktivními akcemi Prahy, které samozřejmě nezůstanou bez odpovídající reakce,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném na webu ruského ministerstva zahraničí.
Utajené důvody
Kuranovovi odmítly úřady v Praze prodloužit dlouhodobou akreditaci pro práci v Česku už loni v listopadu. Toto první odmítnutí ale podle RIA Novosti následně označily za nedorozumění, poté co ruská diplomacie tehdy rázně protestovala a pohrozila odpovídající reakcí.
Tehdy ani nyní přitom české úřady žádné zdůvodnění neuvedly. Šéfredaktorka RIA Novosti Margarita Simoňjanová podle agentury v této souvislosti prohlásila, že „Praha postupuje v nejlepších sovětských tradicích“. Nejen samým rozhodnutím, ale i utajením jeho důvodů.
RIA Novosti - která je součástí mediálního komplexu Mezinárodní informační agentura (MIA) Rusko dnes - uvedla, že Kuranov působí v Praze od osmdesátých let a od července 2014 pracuje pro ni.
Informace o neudělení akreditací podléhají utajení, mluvčí Černínského paláce v Praze proto odmítla sdělit bližší informace. „Je to procedura, při které postupujeme pořád stejně. Novináři nás požádají o prodloužení akreditace a my na základě informací i našich zpravodajských služeb buď akreditaci prodloužíme, nebo neprodloužíme. V tomto případě jsme ji neprodloužili, ale nemůžu jít do detailů, protože tyto informace podléhají zákonu o utajovaných skutečnostech,“ dodala Lagronová.
Bezpečnostní důvody
Týdeník Respekt s odkazem na zdroje z bezpečnostní komunity a ministerstva zahraničí uvedl, že oba ruští novináři podle zprávy Bezpečnostní informační služby představují bezpečnostní riziko. „Vzhledem k tomu, že se jedná o klasifikované dokumenty, detaily nejsou známé,“ napsal list. Připomněl také, že pokaždé v minulosti, kdy Česko přistoupilo k podobné akci, sáhla ruská strana po odvetném kroku. Zamířen může být na některého z českých novinářů akreditovaných v Moskvě, nebo na české diplomaty, napsal Respekt.
Česko a Rusko si v uplynulých letech vzájemně vyhostily několik diplomatů, řidčeji dochází i k neprodloužení novinářských akreditací. V únoru 2010 neprodloužilo ruské ministerstvo zahraničí vízum zpravodaji České televize v Moskvě Josefu Pazderkovi. Pravděpodobně šlo tehdy o odvetu za podobný český krok vůči ruskému novináři Vladimiru Silkinovi z léta předchozího roku.
Podobná situace nastala i v roce 2006, kdy ruské úřady neprodloužily akreditaci zpravodaji ČT Janu Moláčkovi. Moláček tehdy včas oficiálně požádal o prodloužení akreditace. Ruské úřady mu ale krátce před jejím vypršením bez udání důvodu sdělily, že jeho žádost byla zamítnuta. Podle médií to byl reciproční krok ruské strany poté, co musel ukončit činnost v České republice ruský zpravodaj vládní tiskové agentury RIA Novosti Leonid Sviridov.
