Dvě třetiny Čechů si přejí vládu pevné ruky

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Tomas Brezna, Sedmicka

Sedmašedesát procent občanů je přesvědčeno, že by Česku prospělo, kdyby v něm vládla "pevná ruka" a někdo jasně určil, co se má dělat. Jen o něco méně Čechů, a to 54 procent, se považuje za zastánce radikálních stanovisek a rázných řešení v politice. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z loňského prosince.

Více než dvě pětiny zastánců rázných řešení je i pro vládu pevné ruky. Mezi těmi, kteří v politice radikální nejsou, jsou názory na potřebnost pevné vlády v Česku v rovnováze, uvedli statistici. Počet zastánců vlády pevné ruky se pohybuje nad hranicí 60 procent od počátku roku 1999, před volbami do Poslanecké sněmovny v únoru 2010 se dokonce vyšplhal až k 71 procentům.

Za 15 let se téměř nezměnil ani podíl lidí, kteří tvrdí, že jsou zastánci radikálních řešení v politice. „Bylo by dobře, aby někdo určil, co se tady má dělat“, si častěji myslí stoupenci KSČM, starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Naopak nejméně často si to myslí voliči TOP 09. Po potřebě pevné ruky volají i nerozhodnutí voliči. Je mezi nimi sice méně příznivců rázných řešení, ale po pevné ruce volají téměř stejně často jako v celé populaci, doplnil STEM.

Prospěla by České republice vláda pevné ruky?

Průzkum STEM: Přejete si vládu pevné ruky?Průzkum STEM: Přejete si vládu pevné ruky? | STEMZdroj: STEM

V nedávném průzkumu se STEM zabýval i spokojeností občanů stavem demokracie v České republice. Podle průzkumu je se současnou situací spokojena jen zhruba čtvrtina obyvatel, nejméně v dosavadní historii státu. Ještě o rok dříve přitom bylo s fungováním demokracie v ČR spokojeno 38 procent lidí. STEM sleduje spokojenost se stavem demokracie již téměř dvacet let.

V roce 1996 středisko zaznamenalo růst spokojenosti na 60 procent a následný propad v roce 1997 na 40 procent. Na této úrovni se s občasnými výkyvy směrem dolů udržovala až do prosince roku 2010. Na konci loňského roku se však spokojenost s fungováním demokracie opět výrazně snížila, a to o celých 12 procentních bodů na současných 26 procent.

Více než tři čtvrtiny lidí si navíc myslí, že se úroveň české demokracie nedá srovnávat se situací v západoevropských zemích. Výsledek z prosince tak v této otázce znamená propad na úroveň prvních tří let tohoto století, ačkoli před rokem věřilo ještě 35 procent obyvatel ČR, že se situace v Česku a v západní Evropě neliší.

Velmi nízká je nyní rovněž důvěra Čechů ve vedoucí představitele státu. Pouze 30 procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že podle nich vysocí státní činitelé zachovávají při svém rozhodování demokratické postupy. Představuje to meziroční propad o 11 procentních bodů. Ale podle účastníků průzkumu má na současné situaci podíl celá společnost. Tři čtvrtiny lidí totiž míní, že demokratické principy nedokáže dostatečně uplatňovat ani veřejnost v běžném životě.