„Velkou roli zde hraje setrvačnost procesů ve společnostech a nedůvěra k novinkám. Pokud jdete po již ´vyšlapané cestě´ klasických valných hromad, nemusíte měnit dokumentaci ani zažité postupy, nepodstupujete riziko,“ soudí právník Jiří Salač z advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners.
Někdy „eseróčka“ ignorují právní novinky z ryze praktických důvodů. „Jsme rodinná firma a naše rozhodování je okamžité a bezproblémové a plně v souladu s prací rodinného týmu. V tomto smyslu občanský zákoník vůbec nevnímáme,“ sdělil serveru E15.cz Lubomír Langer, ředitel výrobce koupelnového nábytku Intedoor.
Další příkladem je zrušení povinného rezervního fondu
Na nezájem narazily v novém občanském zákoníku také další novinky. Podle advokáta Salače z CHSH Kališ & Partners je to například možnost vlastnit v jedné společnosti s ručením omezeným více podílů. Společník pak může převést nebo zastavit jeden z podílů, aniž by musel podstupovat proceduru rozdělení podílu.
S masovým využitím se nesetkala ani možnost zvyšování vlastního kapitálu takzvaným příplatkem mimo základní kapitál. Ani tento krok již nově nepotřebuje schválení valnou hromadou. Stejně jako u možnosti vlastnit v jedné firmě více podílů odpadá také v tomto případě notářský poplatek, který se musel hradit dle původní úpravy.
„Další příkladem je zrušení povinného rezervního fondu. Některé společnosti s ním však stále ještě počítají ve svých společenských smlouvách a odvádí do něj každoročně podíl ze zisku,“ dodal právník Salač. Nový občanský zákoník platí od začátku roku 2013. Stal se jedním z největších přelomů v českém právu posledních dvou dekád.