Centrální banky rozvíjejících se ekonomik vloni prodaly 45 miliard eur a jejich devizové rezervy v této měně tak ke konci roku meziročně klesly o osm procent na 676,5 miliardy eur. Celkové rezervy v centrálních bankách rozvíjejícího se světa přitom meziročně vzrostly o téměř šest procent v přepočtu na 7,25 bilionu dolarů. Vyplývá to z dat Mezinárodního měnového fondu.
Úprk rozvíjejících se ekonomik od eura ukazuje, jakou škodu napáchala na postavení Evropy a její měny v mezinárodním finančním systému dluhová krize eurozóny. „Váha eura jako rezervní měny bude v následujících letech pravděpodobně neustále pod tlakem, a to kvůli dalším možným restrukturalizacím vládních dluhů na periferii eurozóny,“ říká hlavní analytik tuzemské Citibank Jaromír Šindel.
„Euro zůstane rezervní měnou číslo dvě, ale neřekl bych, že by snad mělo ohrozit výsadní postavení amerického dolaru,“ citoval deník Financial Times profesora ekonomie Jeffreyho Frankela. Rozvíjející se ekonomiky vyslaly úpravami svých devizových portfolií jasný signál, které z měn považují za stabilní, bezpečné a likvidní. Euro nyní tvoří v sejfech jejich centrálních bank pouze 24 procent rezerv, což je nejméně od jeho faktického zavedení v roce 2002. V roce 2009 dosáhlo euro 31procentního podílu. Dolar se drží stabilně na 60 procentech a získávají další měny vyspělých států, třeba kanadský dolar.
Americká měna tedy není celkovým vítězem. „Z tohoto vývoje budou těžit menší měny z vyspělého bloku, například kanadský a australský dolar, které již získaly přes 40 procent z nových rezerv ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku,“ připomíná Šindel.
Vzhledem k velikosti eurozóny zůstává podle analytiků euro i nadále konkurenceschopné jako rezervní měna, úroky v dalších vyspělých státech nejsou o nic větší, ale problémem se stal dluhopisový trh eurozóny. Ten již není tak hluboký a likvidní jako před krizí, především kvůli obavám o důvěryhodnost Španělska a Itálie. „Euro i nadále zůstává rizikovou měnou, které se investoři zbavují v dobách finanční krize či politické a ekonomické nejistoty. A tak tomu bude i nadále,“ myslí si Ondřej Hartman z FXStreet.cz.
Na konci loňského roku činily devizové rezervy všech centrálních bank 10,94 bilionu dolarů, což je meziroční nárůst o sedm procent. Celkový objem rezerv držených v eurech vzrostl o čtyři procenta na 1,46 bilionu eur. Důvodem je především postup, jaký při řešení dluhové krize zvolila ECB, která natiskla nové peníze. Řada z nich nakonec skončí v držení centrálních bank členských zemí eurozóny.
Koruna klesla vůči dolaru, což ji následně oslabilo i ve vztahu k euru
