Evropské volby. Útok českých politických stran bude nebývale silný

Europarlament

Europarlament Zdroj: Profimedia.cz

Bitva tradičních stran s populistickými a nově založenými politickými frakcemi. Nebo souboj sociální demokracie s ANO o postavení lídra české politiky. I tak se dají označit letošní květnové volby do Evropského parlamentu.

Odstartují supervolební rok, který napoví, zda výsledek hlasování v předčasných parlamentních volbách byl pouhým dílem shody okolností, anebo skutečným zlomem na politické scéně. Zachrání se ODS před zánikem a bude pokračovat pozvolný pád TOP 09, který by mimo jiné znamenal úplnou emancipaci Starostů a nezávislých? Eurovolby naznačí odpovědi i na tyto otázky.

Jména kandidátů do evropských voleb nahlásilo na čtyřicet politických stran a hnutí, výsledek plebiscitu však ovlivní vnitrostranickou situaci především parlamentních stran. Ty také, až na výjimky, v zájmu vítězství pořádaly přímo hon na nezávislé, populární osobnosti. Snaha umístit je na čelná místa kandidátek v nejedné partaji vyvolala zlou krev.

ČSSD – Klid před bouří
V ČSSD je zatím klid. Vydržet by měl až do eurovoleb, a pokud v nich socialisté opět získají sedm mandátů, příměří mezi zastánci předsedy strany a jeho odpůrci ještě chvíli potrvá. Přinejmenším do dalších voleb – podzimních senátorských a komunálních. V supervolebním roce se dá snadno zakopnout, prvním kamenem úrazu může být právě plebiscit do Evropského parlamentu. Tam chce ČSSD mimo jiné prosazovat daň ze spekulativních finančních transakcí. Je pro udržení stávajícího evropského modelu, sbližování sociálních systémů a harmonizaci daní.
Jan KellerJan Keller|ctk
Jan Keller

Jednou z priorit kampaně vysokoškolského pedagoga a lídra kandidátky ČSSD bude vysvětlit lidem přijetí nebo nepřijetí společné evropské měny. „Někteří Češi jsou přesvědčeni, že o tom, zda se u nás bude platit eurem, nebo ne, rozhoduje europarlament, přitom je to vláda dané země,“ říká. Má však i aktuální starosti. Na jednom ze svých mítinků si postěžoval, že kvůli pochvale, kterou pravicová opozice vyslovila šéfovi české diplomacie Lubomíru Zaorálkovi za jeho postoj k Ukrajině, přijde ČSSD o mnoho procent hlasů. Nezamlouvá se mu ani přílišná solidarita Česka s Kyjevem: „Jestliže lidem říkám, že se budu zasazovat o to, aby na sociálno šly větší prostředky, tak tento můj slib bude zpochybněn v okamžiku, kdy tyto prostředky nepůjdou k nám, ale na Ukrajinu.“
KSČM – Osvědčené jistoty
Program KSČM do eurovoleb je skutečně internacionální. Když komunisté něco chtějí, tak pro všechny, a rovnou ve všech zemích Evropské unie: dostupné vzdělání a lékařskou péči či důstojný život seniorů a také právo na práci a spravedlivou mzdu, zkrácení pracovní doby bez snižování mezd, stejnou kvalitu a bezpečnost potravin za srovnatelné ceny. Přesně podle ústředního hesla „Chceme Evropu pro lidi“. Ozvěny dob minulých jsou nepřeslechnutelné a voliči – minimálně ti věrní KSČM – je dobře slyší. Ve volbách v roce 2009 se do europarlamentu dostali čtyři komunisté. Letos by KSČM výsledek ráda zopakovala.
Kateřina KonečnáKateřina Konečná|ctk
Kateřina Konečná

S jistou dávkou nadsázky se dá říct, že jednička komunistické kandidátky nezná nic jiného než poslanecké lavice. Nejmladší poslankyní českého parlamentu se stala ve svých dvaadvaceti letech v roce 2002, do sněmovny byla opakovaně zvolena v roce 2006 a 2010. Krátké angažmá si vyzkoušela i v Bruselu, v evropském parlamentu byla v pozici poslankyně necelé tři měsíce. Za růst nezaměstnanosti podle ní jednoznačně mohou pravicové vlády, které tento stav dlouho budovaly. „V osobě Kateřiny Konečné jsou spojeny dvě výhody. Pro její věk jí nikdo nemůže vytýkat předlistopadovou minulost. Navíc za ní stojí dlouholetá práce v Radě Evropy,“ tak to vidí šéf KSČM Vojtěch Filip.
Úsvit – Může jen získat
Partaj Tomia Okamury asi nijak výrazně nezaboduje, podobně jako lidovci by mohla být ráda za jedno až dvě křesla. I takový výsledek však může upevnit její pozici na české politické mapě a potvrdit příklon voličů k nesystémovým, populistickým stranám.
Klára SamkováKlára Samková|Michael Tomes, E15
Klára Samková

Na protievropskou rétoriku sází i Úsvit přímé demokracie, který zdůrazňuje zachování národní suverenity, zpřísnění imigrační politiky a stejně jako ODS odmítá přijetí eura bez referenda. „Nesouhlasíme s přeměnou národních států v provincie, nechceme být nevolníky EU,“ burcuje voliče jednička kandidátky Úsvitu, advokátka a aktivistka Klára Samková.
ODS – Boj o holou existenci
Zdaleka nejhorší pozici mají před květnovým kláním občanští demokraté, kteří z tradičních stran zaznamenali vůbec největší odliv voličů. O výrazném úspěchu by mohli hovořit i po zisku méně než poloviny z dosavadních devíti mandátů. Výsledek voleb bude prvním ostrým testem, nakolik se modrým podařil jejich lednový restart, kdy si zvolili do čela někdejšího akademika Petra Fialu. Možný propadák by mohl přimět nemalou část starostů ODS, aby před podzimními komunálními volbami převlékla dresy.
Jan Zahradil

Euroskeptická ODS spustila v rámci kampaně podpisovou akci proti přijetí eura. „Vláda řekla, že bude dělat aktivní kroky ke vstupu do eurozóny. Přitom by měla postupovat opačně a vyjednat trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro,“ říká Jan Zahradil, který do Evropského parlamentu kandiduje už potřetí. Občanští demokraté chtějí rovněž dál bojovat proti navyšování cen elektřiny pro firmy a domácnosti kvůli vysokým platbám na podporu obnovitelných zdrojů energií. Na kampaň vynaloží 15 milionů.
KDU-ČSL – Klidná neznámá síla
Vzkříšení lidovci, kterým se opět podařilo usednout ve vládě, budou v Evropském parlamentu obhajovat dvě křesla. I když podle nedávného průzkumu patří právě Zuzana Roithová a Jan Březina z 22 českých europoslanců mezi nejpracovitější, není jisté, zda se to KDU-ČSL podaří. Na horším výsledku se mohou podepsat jak noví soupeři, tak skutečnost, že eurolídr žlutých Pavel Svoboda není příliš výrazný.
Pavel SvobodaPavel Svoboda|CTK
Pavel Svoboda

Prioritou číslo jedna pro právníka, pedagoga a lídra lidovecké kandidátky Pavla Svobodu jsou otázky zaměstnanosti a podpora tvorby pracovních míst. „Chci také pokračovat ve šlépějích Zuzany Roithové v ochraně zákazníků,“ říká jednička kandidátky KDU-ČSL. Vzhledem k tomu, že se s novým europarlamentem bude sestavovat i nová Evropská komise, mělo by Česko podle Svobody usilovat například o post komisaře pro dopravu.
TOP 09 – Nová šance s posilami
Stranu Evropana Karla Schwarzenberga čeká europremiéra a klade na ni značný důraz, což je znát z výběru kandidátů. Po nijak oslnivém loňském výsledku by mohla být TOP 09 opět ráda za plichtu, konkrétně za zisk dvou až tří křesel. Straně může pomoci populární Jiří Pospíšil stejně jako respektovaný Luděk Niedermayer. Otázka je, zda jako proevropské uskupení přiláká větší množství euroskeptických voličů ODS. Podobně jako v krajských volbách v roce 2012, kdy topka neobhájila žádnou pozici, by ji poškodil lepší výsledek Starostů. I to je důvod, proč se o rozluce dosavadních partnerů nyní spekuluje.
Luděk Niedermayer

EU by se neměla stát znovu jen hospodářským společenstvím, jak k tomu někteří její kritici vybízeli, uvedl při zahájení kampaně TOP 09 její lídr Luděk Niedermayer. „Necítil bych se nyní tak bezpečně, kdyby EU byla zóna volného obchodu a ruská vojska by byla ochotna postupovat každý rok směrem na západ,“ poznamenal v narážce na anexi Krymu. Někdejší viceguvernér ČNB chce, aby se postoj České republiky k Evropské unii změnil a „nebyli jsme jejím nejskeptičtějším členem“. Přijetí eura jako krok vidí v horizontu pěti až sedmi let. TOP 09 chce do kampaně investovat 10 milionů korun.
ANO – Vítězství je třeba potvrdit
Nováček na tuzemského politické scéně a faktický vítěz loňských předčasných voleb do Poslanecké sněmovny má alespoň podle některých průzkumů veřejného mínění šanci potvrdit svůj raketový nástup. V hnutí majitele Agrofertu Andreje Babiše nedávno vypukl bratrovražedný boj o místa na kandidátce, tedy o lukrativní platy europoslanců. Vlnu nevole vyvolal lídr ANO pro evropské volby Pavel Telička tím, že místo členů hnutí preferoval své známé, za což ho kritizuje bývalý primátor Prahy Jan Kasl. Telička direktivní přístup odmítá. „S výjimkou několika málo jednotlivců jsem hovořil prakticky se všemi kandidáty a těch pohovorů bylo asi osmdesát. Na jejich základě a po konzultaci s vedením jsem předložil návrh kandidátní listiny,“ říká.
Pavel TeličkaPavel Telička|ctk
Pavel Telička

Lídr ANO bude v kampani akcentovat odstranění přetrvávajících překážek ve vnitřním trhu EU, ochranu Česka před nekvalitními výrobky či větší podporu tuzemských zemědělců. Donedávna sliboval i zrušení roamingových poplatků, které však Evropský parlament projedná už v dubnu, za což sklidil kritiku svých soupeřů. Bývalý eurokomisař zastává názor, že ve vztahu k Bruselu „nemá smysl stále nadávat“. Podle něj je třeba zaměřit se na posílení země v osmadvacítce. Hnutí na kampaň vynaloží 18,5 milionu korun.