Expert: Návrh zákona o financování stran má díry

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/Martin Sterba

Žádné omezení výdajů na volební kampaně, pokuta nejvýše 50 tisíc korun za nesrovnalosti v účetnictví a vznik nového Úřadu pro veřejný dohled nad financováním politických stran a hnutí, který by ročně přišel na 18 milionů. To jsou nejčastější výhrady k návrhu zákona z dílny ministerstva vnitra, jenž má zprůhlednit partajní hospodaření.

„Přestože vládní návrh představuje poměrně radikální posun dopředu, domníváme se, že je třeba ještě některých dalších opatření,“ řekl Radim Bureš z Transparency International.

Nevládní organizace má například výhrady ke vzniku nového úřadu. „Má vykonávat relativně omezenou agendu. Je tedy otázka, zda jeho vytvoření je ten nejlepší krok. Považujeme to za téma k další diskuzi,“ dodal Bureš. Rizikem může být podle něj i snaha stran prosazovat do čela instituce „loajální politické veterány“.

Vít Klepárník z Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii v návrhu postrádá především zastrojování výdajů na kampaně. „Zároveň je nutné zabránit skrytým výdajům za anonymní reklamu, kde mohou unikat velké částky. Každý billboard by měl být označený logem nebo číslem strany,“ poznamenal Klepárník. Podobný názor má i politolog Jan Outlý z Metropolitní univerzity Praha. „Zastropování výdajů by vrátilo smysl státním příspěvkům na činnost stran,“ konstatoval Outlý. Stejně jako Klepárník by tyto příspěvky nesnižoval, protože by se tak otevřel ještě větší prostor pro sponzoring soukromými subjekty.

Třeba ve Francii platí pro financování stran poměrně přísná pravidla. Vedle zastrojování výdajů na kampaně nesmějí přijímat dary od právnických osob a jejich účetnictví je pravidelně kontrolováno. To se týká nejen jednotlivých uskupení, ale i individuálních kandidátů. „Ti v Česku nemají naprosto žádnou povinnost cokoliv o financování svých kampaní sdělovat,“ připomněl Outlý.

Podle odborníků by nejvíce pomohly transparentní bankovní účty. Rezort vnitra ovšem navrhuje jen speciální konta pro vedení kampaní, které by si strany povinně zřídily před každými volbami. Samotné partajní účty by před veřejností zůstaly dál skryté.

Zatímco vnitro předpokládá, že nová norma by začala platit až v roce 2015, tedy po řádných volbách do Poslanecké sněmovny, premiér Petr Nečas (ODS) je pro dřívější termín.

Kolik daly na kampaně

Podle výroční zprávy vydala ODS loni na volební kampaně přes 540 milionů korun, ČSSD 270. Podle analytiků ale musela být kampaň socialistů zhruba stejně nákladná. Lidový dům tvrdí, že dostal slevy od mediálních agentur. Obě největší strany hospodařily v minulém roce s vysokými ztrátami, v minusu skončily i Věci veřejné. Kladný výsledek naopak vykázaly TOP 09 a komunisté.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.