Záměr nové vlády, která chce ve státním rozpočtu na příští rok ušetřit osm desítek miliard korun, se komplikuje. Kvůli rostoucí inflaci se například od června mimořádně zvýší důchody v průměru o 670 korun, což si vyžádá zhruba 20 miliard. S tím kabinet Petra Fialy (ODS) ještě nedávno nepočítal. Zdražuje také obsluha státního dluhu, který za poslední roky raketově vzrostl o stovky miliard korun.
„Levné financování státního dluhu je zjevně minulostí, což znamená i jeho dražší obsluhu,“ uvedla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rizikový scénář podle ní posunuje výnos desetiletého českého státního dluhopisu přes tři procenta pro příští dva roky. „I základní scénář počítá v příštích pěti letech s trvalým růstem až přes 2,5 procenta,“ dodala.
Rozpočtová rada přitom opakovaně varovala, že při pokračování rozhazovačné politiky končící vlády Andreje Babiše (ANO) by se tlak investorů na růst výnosů ze státních dluhopisů zvýšil.
Nová vláda: Programové priority
Místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček odhaduje, že náklady na dluhovou službu mohou vzrůst o desítky miliard korun. „Zvyšování úrokové sazby, za niž si stát může půjčovat, neovlivňují jen kroky ČNB, které vzhledem k vývoji inflace považuji za logické a potřebné, ale i drasticky rychlé zadlužování vlády ANO a ČSSD,“ míní.
Skopeček potvrdil, že nový kabinet bude muset při přepracování návrhu rozpočtu na příští rok zakalkulovat i mimořádnou valorizaci důchodů. Tedy nejen zvýšení penzí od ledna posílené ještě o 300 korun nad zákonný limit, ale i červnový výjimečný nárůst způsobený tím, že inflace překonala pětiprocentní hranici.
„Vážná konsolidace veřejných financí a kvalitnější návrh rozpočtu bude nová vláda schopna připravit až na rok 2023. Už jen proto, že s mandatorními výdaji, jako jsou důchody, prostě v tak krátkém čase nemáme šanci cokoliv udělat,“ podotkl Skopeček.
Ani člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel nepředpokládá, že se v rozpočtu na příští rok sníží mandatorní výdaje neboli povinné platby, což vyžaduje změnu zákonů. „Úspory tak bude nutné hledat v provozních výdajích a národních dotačních titulech,“ řekl.
Touto cestou se chce vydat i příští ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „První na ráně jsou neinvestiční dotační tituly zejména pro velké firmy, letos představují 105 miliard korun. Menší podniky je považují za nespravedlivé,“ nastínil.
Další peníze hodlá Fialův kabinet nalézt seškrtáním téměř dvaceti tisíc neobsazených tabulkových míst ve státní správě, počet těchto prázdných pozic je za třicet let druhý nejvyšší. Trojblok Spolu má také v programu snížení počtu úředníků o 13 procent. Úspory by mohly dosáhnout až 17 miliard korun.
Přes 22 miliard korun pak může přinést odložení některých neinvestičních nákupů. Další jednotky miliard lze uspořit na ministerstvech, kterým se na účtech kumulují finanční prostředky z posledních let.
Odborníci jsou však přesvědčeni, že pouze se škrty ve výdajích si vládní koalice Spolu a Pirátů se STAN nevystačí. Nelze proto vyloučit, že kromě zvýšení některých spotřebních daní bude nutné přistoupit například k úpravě daně z příjmů, jejíž letošní snížení na 15 procent mělo původně platit pouze dva roky.
