Fialův protikorupční boj jde do finále. Chybějí ale klíčové zákony
Když v lednu roku 2022 vláda Petra Fialy zveřejnila své programové prohlášení, zavázala se zavádět protikorupční pravidla. Nyní musí spěchat, na úpravu stále čekají volební zákony nebo šedá zóna lobbingu. Nejde jen o sliby. Zavádění protikorupčních zákonů sleduje Evropská unie a hraje se o miliardy, které může Česku zablokovat. E15 přináší přehled klíčových norem, které má Fialův kabinet ve volebním roce schválit.
Největší cenovku má mezi nimi zákon o regulaci lobbingu (a doprovodný změnový zákon). Pokud nezačne platit do 30. června, bude se muset vláda popasovat s tím, že je na něj navázáno čerpání 3,25 miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Zákon leží v parlamentu od loňského 6. března. Protikorupční organizace vyčítají vládě, že ho chce přijmou jen formálně; sešlo se k němu totiž i z vládních lavic několik pozměňovacích návrhů, které ho oslabují.
Například ústavně-právní výbor podpořil návrh, aby lobbisté v budoucnu nemuseli vykazovat svou komunikaci s asistenty poslanců a senátorů. V praxi se přitom asistenti podílejí na konzultaci obsahových připomínek k zákonům. „Lobbisté budou zneužívat asistenty k obcházení zákona a utajování lobbingu tam, kde to budou považovat za kontroverzní,“ komentuje návrh Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu platformy Rekonstrukce státu.
Kdo přečká vichřici
Ještě větší neznámou pak je, jak dopadne reforma Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prosadit ji chtěl někdejší vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), jehož ministerstvo mělo s úřadem Petra Mlsny několik sporů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
