Fico před summitem V4: Přijímání uprchlíků si nenecháme diktovat

„Nepotřebujeme ghetta s jiným náboženstvím a kulturou. Tito lidé se neumí normálně integrovat a budou potom dělat problémy, jako v Německu a v Bruselu,“ prohlásil slovenský premiér podle agentury TASR. Za demarší, tedy diplomatickým zákrokem Berlína, o němž Fico hovořil, vidí nervozitu Německa.

Německo si prý kvůli pondělnímu summitu stěžovalo na slovenském ministerstvu zahraničí. Podobně se i německý velvyslanec v ČR obrátil na státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu s dotazy ohledně cílů a obsahu pondělního jednání. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek však nevnímá dotazy Německa na pondělní jednání V4 o běžencích jako stížnosti, ale jako vysvětlování nejasností a hledání společného přístupu.

Za rozpad jejich zemí nemůžeme, nikoho jsme nezvali

Fico zdůraznil, že Slovensko nestojí za rozpadem zemí, odkud uprchlíci přicházejí a ani utečence nepozvalo. Zopakoval, že Bratislava odmítá jakékoli kvóty na uprchlíky.

Slovensko je podle Fica přesvědčené o tom, že Řecko absolutně selhalo při ochraně schengenských hranic. „K nám do prostoru se denně valí tisíce lidí bez kontroly a ohrožují nás. To je největší riziko, které může zastavit hospodářský růst v celé EU. Když se začnou zavírat hranice, budou hraniční kontroly, omezí se svoboda pohybu osob a zboží a bude to mít obrovský vliv na hospodářský růst. Proto nám tak záleží na tom, abychom zastavili příval migrantů,“ citovala Fica agentura TASR.

Šéf slovenské vlády a předseda strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) se proti uprchlíkům ohradil již několikrát. Za jeho výroky ho opakovaně kritizovala opozice a část médií, podle kterých premiér zneužívá téma v nynější kampani před březnovými parlamentními volbami.

Lídři V4, Makedonie a Bulharska budou v Praze jednat o migraci

Česká republika bude v pondělí hostit mimořádný summit visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem. Hlavním tématem schůzky pěti premiérů a makedonského prezidenta bude migrační krize a spolupráce při jejím řešení. Šestice státníků má hovořit i o možnosti posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Migrace ale nebude jediným tématem, v první části schůzky si premiéři Česka, Slovenska, Polska a Madarska připomenou 25. výročí zahájení visegrádské spolupráce, sdělil mluvčí vlády Martin Ayrer.

Pražská schůzka předchází summitu Evropské unie, na němž budou o problémech s přílivem uprchlíků a ekonomických migrantů hovořit prezidenti a premiéři členských zemí EU.

Postaví se V4 Merkelové?

Podle německého magazínu Der Spiegel se ale země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením krize za pomoci Turecka. Slovenský premiér Robert Fico v sobotu prohlásil, že Německo si už kvůli summitu V4 stěžovalo u slovenského ministerstva zahraničí. Na českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu se Německo kvůli summitu V4 obrátilo prostřednictvím svého velvyslance, který se zajímal o cíle a obsah jednání.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky nejsou dosavadní výsledky akčního plánu EU-Turecko uspokojivé, přesto je jeho naplanění pro V4 nadále prioritou. Stejně tak je podle něj ale důležité, aby Řecko plnilo povinnosti vyplývají z jeho členství v Schengenu.

Sobotka: Potvrdíme odhodlání zastavit příliv migrantů

„Pokud by přišla na jaře další migrační vlna, musíme být připraveni pomoci s ochranou hranic jak Řecku, tak i Makedonii, Bulharsku a dalším zemím na balkánské cestě. Cílem summitu je proto potvrzení odhodlání V4, udělat vše pro to, aby se příliv nelegálních migrantů do EU výrazně snížil a Evropa získala schopnost regulovat migraci na vnější hranici,“ sdělil Sobotka. O postupu při řešení migrační krize bude v úterý jednat s řeckým ministrem zahraničí Nikosem Kotziasem a pak i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Země V4 na půdě EU dlouhodobě zdůrazňovaly rizika spojená s masivním přílivem migrantů a vyzývaly k přijetí opatření na účinnou ochranu hranic schengenského prostoru. Zvláště Maďarsko a Slovensko se stavěly odmítavě vůči politice „otevřené náruče“, kterou prosazovala Merkelová. Země V4 také kritizovaly povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků mezi