Úřady byly úspěšné v téměř pětině případů, v absolutních číslech šlo o téměř 650 tisíc případů. Získaná částka se tak proti roku 2013 zvýšila o zhruba polovinu.
Úřady ke konci roku evidovaly 78 dlužníků, kteří dlužili na některé z daní víc než 100 milionů korun. Dohromady činil jejich dluh 20,3 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty evidovaly finanční úřady 61 subjektů, které na dani dlužily víc než 100 milionů korun a dohromady šlo o 15,6 miliardy korun.
Nejvíce peněz z daňové exekuce
Nejvíce peněz se daří úřadům získávat prostřednictvím daňové exekuce podle daňového řádu. Jde například o srážky ze mzdy nebo přikázání pohledávky z bankovního účtu. Možnost získat dlužnou daň srážkami ze mzdy však podle materiálu komplikuje omezená možnost úřadů včas reagovat na to, že dlužník změnil zaměstnavatele. Na mzdu se také často vztahují srážky ve prospěch jiných věřitelů.
Možnost odebrání peněz z bankovního účtu pak omezují situace, kdy dlužník není majitelem bankovního účtu. Při prodeji movitých věcí je problémem nízký zájem o tyto věci, jejich nízká hodnota a výtěžek z prodeje podle předkládací zprávy mnohdy nepřevýší exekuční náklady.
Daňové pohledávky jsou často nedobytné z toho důvodu, že dlužníci jsou předlužení, nemají žádný majetek nebo se jejich majetek nedá dohledat. Někteří dlužníci z řad fyzických osob jsou přihlášeni na adrese obecního nebo městského úřadu, řada firem je nekontaktních nebo sídlí v místě, kde je úředně nahlášeno množství dalších firem.
