České obce mají ve srovnání s německými nebo polskými jen zlomek daňových výnosů z průmyslových komplexů ležících v jejich blízkosti. Developeři specializovaní na logistické areály a velcí výrobci proto podporují záměr ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) upravit zákon o dani z nemovitých věcí. „V Německu dostávají obce stonásobně více,“ argumentuje s odkazem na analýzu společnosti KPMG šéf Panattoni Europe pro ČR a Slovensko Pavel Sovička. Vyšší příjmy z daní pro obce by také zlepšily vztahy s radnicemi a odradily investory od hledání lokalit v zahraničí.
Z analýzy poradenské společnosti plyne, že hala o velikosti 25 tisíc metrů čtverečních, v níž pracuje 140 zaměstnanců, vygeneruje v Česku za třicet let na daních a pojistném necelé tři miliardy korun. V Německu je to přes 3,5 miliardy. Zatímco však česká obec z haly získá 15 milionů korun, německá 1,6 miliardy.
Novela zákona, kterou zvažuje ministerstvo financí, by zastupitelstvům umožnila zvedat místní koeficienty a tím i sazby přímo v lokalitách se sklady nebo výrobními halami. Obce by tak inkasovaly více, protože daně z pozemků a staveb jsou stoprocentním příjmem radnic.
O návrh se zajímá i Škoda Auto. „Situaci ohledně možného zvyšování daně z nemovitostí bedlivě sledujeme,“ uvedla mluvčí automobilky Simona Havlíková. Připomněla, že zatím nejsou známy podrobnosti o chystané předloze.
Už nyní může obec u nemovitostí určených pro podnikání zvyšovat základ daně o jedenapůlnásobek. Pokud by však chtěla více peněz, musela by schválit nárůst pro celý katastr, tedy i pro majitele domů a bytů.
„Koeficienty se mohou zvýšit na dvojnásobek či trojnásobek. Povedeme o tom konzultace,“ nastínila ministryně Schillerová. Jasno by mělo začátkem dubna, kdy se po dohodě se Svazem měst a obcí uskuteční jednání pracovní skupiny o přerozdělování daní.
„Diskutovat se bude o komplexní změně parametrů a také o případné změně týkající se daně z nemovitých věcí, u níž lze uvažovat o posílení rozhodovacích pravomocí místních samospráv,“ upřesnilo tiskové oddělení rezortu financí.
Ředitel Panattoni Sovička se přimlouvá za změny dalších zákonů. „Je třeba reformovat rozpočtové určení daní, abychom mezi obcemi a investory nastavili průhledný a předvídatelný finanční systém, který i bez dotací pomůže rozhýbat zpomalující se ekonomiku,“ míní. Dovede si představit například stanovení různých koeficientů odrážejících to, nakolik daná nemovitost obec zatěžuje.
„Z jednání se zahraničními společnostmi cítíme, že Česko ztrácí konkurenceschopnost. Firmy jdou raději do Polska nebo do Německa,“ dodal Sovička s tím, že důvodem nejsou jen jednodušší povolovací procesy, ale právě i motivovanější a vstřícnější obce a transparentnější daňový systém.
Kolik je v Česku obcí a jak hospodaří
V Česku je nyní 6254 obcí. Podstatná část jejich příjmů plyne z takzvaných svěřených a sdílených daní. Svěřené tvoří odvody z nemovitostí, sdílené DPH a daň z příjmů.
Od loňského ledna do září získaly radnice z těchto daní a dalších zdrojů 264 miliard korun. Na konci prosince byly jejich rozpočty v přebytku, celková částka činila 25,5 miliardy.
23,58 procenta získávají obce například z DPH, stejný podíl mají z daně z příjmů. Podíl z DPH se od ledna 2018 zvýšil, do té doby činil 21,4 procenta.
