Firmy už nedostanou na prohlídky zaměstnanců ani korunu | E15.cz

Firmy už nedostanou na prohlídky zaměstnanců ani korunu

Firmy už nedostanou na prohlídky zaměstnanců ani korunu
ilustrační foto
• 
ZDROJ: E15

Pavel Otto

Zdravotní pojišťovny přestanou od příštího roku přispívat na povinné preventivní prohlídky zaměstnanců v rizikových profesích. Firmy a další instituce odhadují zvýšení nákladů na desítky milionů korun. S novinkou v českém pracovním lékařství přichází úprava zákona o specifických zdravotních službách – jeden z reformních pilířů šéfa rezortu Leoše Hegera (TOP 09). Třeba České dráhy odhadují, že za tyto služby napřesrok zaplatí na 30 milionů.

S podobnou částkou musí počítat i zřizovatelé středních a vysokých odborných škol, kterým zákon od ledna nařídí organizovat prohlídky žáků.

Heger předpokládá, že vyjmutím prohlídek profesí, jako jsou horníci, hutníci, řidiči, železničáři nebo zaměstnanci chemiček, ze systému veřejného pojištění ušetří přes 100 milionů ročně. „Je to tak zvykem ve všech evropských zemích,“ řekl ministr.

Firmy tvrdí, že když jim stát nařizuje povinná vyšetření jejich pracovníků, měl by se na nich také finančně podílet. „Jestliže už na podnikatele začátkem ledna dopadl týden nemocenské navíc, jde o obrovské důsledky pro náklady. Zhorší se podnikatelské prostředí,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Firmy zanedbávají prohlídky zaměstnanců

Minimálně třetina nejen soukromých, ale i státních firem včetně úřadů a institucí zanedbává takzvané závodní preventivní prohlídky svých zaměstnanců. A dvě procenta z nich je nezajišťují vůbec. Vyplývá to ze statistik ministerstva zdravotnictví, které loni provedlo přes dvanáct tisíc kontrol.

„Odhadujeme, že zanedbanost je ještě větší. Na Slovensku, v Maďarsku nebo Polsku to funguje mnohem lépe. U nás se to bere velmi formálně,“ řekl deníku E15 Milan Tuček, předseda Společnosti pracovního lékařství při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Za zjištěné nedostatky přitom hrozí sankce až pět milionů korun. A změna zákona o specifických zdravotních službách přinese od začátku příštího roku pro firmy ještě bolestivější novinku: Na povinná vyšetření rizikových profesí už nebudou přispívat pojišťovny. To znamená, že je budou plně hradit zaměstnavatelé.

Stejně jako doposud zůstanou čtyři kategorie vyšetření podle rizikovosti daného povolání. Třeba u kancelářských pracovníků, kteří spadají do první kategorie, bude stačit, když přinesou potvrzení od praktického lékaře, u něhož jsou registrováni. Podle místopředsedy zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Marka Šnajdra (ODS) novela zvýší motivaci zaměstnavatelů vytvářet takové pracovní podmínky, které povedou k minimalizaci zdravotních rizik.

Novela a s ní spojená prováděcí vyhláška navíc počítají se zpřísněním prohlídek. Ministerstvo zdravotnictví podle svého mluvčího Vlastimila Sršně definovalo další odborná vyšetření pro danou rizikovou práci, jejichž rozsah bude stanoven jako minimální.

Posuzující lékař bude moci zároveň požadovat ještě dodatečné prohlídky u specialistů, bude-li je mít za nezbytné. „Taková komplexní úprava není dosud řešena v žádném českém právním předpise,“ poznamenal Sršeň.
Předseda Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček ale přesto považuje normy za nedostatečné. „Ke zkvalitnění a skutečné komplexnosti prohlídek dojde, teprve až budou stanoveny konkrétní požadavky na poskytovatele pracovněprávních služeb,“ uvedl.

V jiných evropských zemích je podle Tučka zcela běžné, že ať už státní, nebo soukromá zdravotnická zařízení, která provádějí vyšetření, musí mít potřebné odborné garance a akreditace. „U nás je pracovních lékařů málo. Prohlídky zaměstnanců rizikových profesí může provádět i běžný praktik, který nemá žádnou znalost o tom, jak to vypadá v dolech, železárnách nebo chemičkách. To je v cizině vyloučeno. Firmy by si měly ohlídat, komu za pracovnělékařské služby zaplatí,“ zdůraznil Tuček.

Taušová: Péče o zdraví personálu posílí jeho výkon

Firmy se kvůli ekonomické krizi snaží na zdravotních prohlídkách svých zaměstnanců ušetřit. „Je to ale krátkozraké,“ je přesvědčena jednatelka pražského ambulantního zařízení Canadian Medical Care (CMC) Barbara Taušová. CMC je první soukromé ambulantní zařízení v Praze, které získalo osvědčení o systému řízení kvality péče.

Barbara TaušováBarbara TaušováAutor: CMC

* E15: Kolik prohlídka jednoho zaměstnance stojí?

Vedle toho, jaké diagnostické testy má člověk absolvovat, záleží i na jeho věku a pohlaví. Cenová škála je široká, od tisíce korun do dvaceti tisíc. Jestli chce firma prohlídku několika vrcholových manažerů, kteří pracují téměř nepřetržitě, vyplatí se co nejkomplexnější vyšetření. Existují čtyři kategorie prohlídek, základní je určena třeba pro práci v kanceláři. A ty náročnější se týkají profesí spojených s různými riziky včetně nemocí z povolání.

* E15: Je pro vás přínosnější prohlédnout stovky zaměstnanců či několik manažerů?

Z pohledu ambulantního rodinného centra jsou pro nás větším přínosem manažeři. Abychom někoho jen prohlédli a pak ho poslali k jeho lékaři, jak je běžné u základní prevence, není naším cílem. Snažíme se získávat co nejlepší lékaře, a to jak v diagnostice, tak v léčbě. Těch by na vyšetření krevního tlaku a hladiny cukru bylo opravdu škoda. Na rozdíl od zdravotnických zařízení, která provádějí hlavně základní prevenci, se specializujeme na komplexní a rodinnou péči.

* E15: Kolik máte klientů?

V roce 2010 jsme provedli na dvacet tisíc vyšetření. Z toho zhruba polovina připadá na korporátní zákazníky.

* E15: Zvýší se od příštího ledna, kdy už budou prohlídky plně hradit firmy, zájem?

Před krizí se řada zaměstnavatelů snažila v rámci benefitů poskytovat zaměstnancům preventivní prohlídky a další zdravotní služby. Pak se ale zájem snížil. A nyní stojíme před další vlnou recese. Nepředpokládám, že by zaměstnavatelé benefity hýřili. Když firmy šetří, bývají zaměstnanecké výhody první oblastí, kde se škrtá. Je to ale krátkozraké, protože šetřit na zdraví zaměstnanců se nevyplácí. Kvalitní fungování firmy jistě závisí i na silném pracovním týmu. A jednou z možností, jak posílit personál, je péče o jeho zdraví.

* E15: Narážíte na silnou konkurenci?

Jen v Praze je podobných zdravotnických zařízení několik, celorepublikově desítky.

* E15: Musí zaměstnanec prohlídku povinně absolvovat?

Prohlídky jsou povinné. S tím je spojené i zabezpečení dat, kdy se zaměstnanci obávají, že se někdo jiný než jejich lékař dostane k údajům o zdravotním stavu. Zaměstnanci ale nemusejí mít strach, jejich zaměstnavatelé dostanou zprávu pouze o tom, zda je dotyčný schopen, či neschopen danou práci vykonávat.

* E15: Kolik investujete do nových přístrojů? Musíme reagovat na nové trendy, takže naše ordinace neustále modernizujeme. Investice představují jednotky milionů korun ročně. Máme ORL ordinace s vyšetřovacími jednotkami a mikroskopy, rázovou vlnu na fyzioterapii nový ultrazvuk na gynekologii až po nové vybavení zubařských ordinací. Vedle toho řada našich klientů chce, aby se prohlídky konaly přímo na pracovišti. K tomu potřebujeme přenosné diagnostické přístroje.

* E15: Koncem září jste získali akreditaci. Co to přinese pacientům?

Jde o systém řízení kvality péče. U velkých nemocnic je to běžná záležitost, ale z ambulantních zařízení jako je naše ji nemá prakticky nikdo. Jsme první v Praze, kdo tuto akreditaci získal. Jde o zajištění kvality a bezpečí pro pacienty. A také o to, abych měla nějaký nástroj řízení. Hodně lidí mě od akreditace zrazovalo, stálo to hodně úsilí a peněz. Zaměstnáváme celkem 50 lékařů, někteří jsou ale v našem zařízení třeba jen jednou za týden nebo za měsíc. Proto jsme museli nastavit na všech úrovních jednotný systém vedení lékařské dokumentace, způsob komunikace s pacienty a spousta dalších věcí. Kvalita je sice drahá, ale nekvalita je v konečném důsledku ještě dražší. A ve zdravotnictví to platí dvojnásob.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud